45. Hromadné neštěstí, zásady etapového dělení, systém START (ver. 2024)

Tato témata z úrazové chirurgie jsem sepsal jako podklad pro přípravu na státnici z chirurgie. Jsou zpracována dle znění aktuálních státnicových otázek. Materiál také může sloužit jako neoficiální literatura k přípravě na atestaci z chirurgie.
Text nad rámec znalostí ke státní zkoušce (dle mého názoru) je uveden kurzívou. Slouží k lepšímu pochopení uvedených faktů nebo nabízí více informací pro zájemce.

Práce vznikla na nekomerční bázi pro vzdělávací a akademické účely. Tedy bez nároku na finanční odměnu.

Vypracoval: MUDr. Aleš Paclík
Obrázková dokumentace je použita s laskavým svolením AO Foundation.
Kresba: Ostatní obrázky jsou dílem MUDr. Evy Šimůnkové a MUDr. Aleše Paclíka
Editor: MUDr. Kristian Chrz



Hromadné neštěstí je situace, kdy počet postižených a jejich potřeby přesahují aktuální kapacity personální nebo materiální pro poskytnutí adekvátní pomoci. 

K takovému stavu vede kolikrát katastrofa přírodní (zemětřesení, povodeň, hurikán) nebo technická (havárie dopravní nebo průmyslová, teroristický útok). I dvoučlenná zdravotnická posádka zasahující u autonehody s třemi těžce raněnými lidmi se dostává do situace hromadného neštěstí.

Katastrofa s sebou může nést různé kombinace postižení mechanického, termického, chemického, infekčního, radiačního a v neposlední řadě psychického.

Organizace práce na místě neštěstí:

Svědkové se snaží poskytnout první pomoc a volají pomoc odbornou. Tu má na starosti integrovaný záchranný systém (IZS), jehož složkou je Hasičský záchranný sbor, Policie a Záchranná zdravotnická služba (ZZS).

Velitelem zásahu je velitel hasičů. Hasiči vyprošťují raněné a předávají je zdravotníkům. Policie řídí dopravu, zajišťuje prostor neštěstí i cesty do zdravotnických zařízení. Zdravotníci poskytují ošetření na zřízeném tzv. obvazišti, která je jakousi bezpečnou zónou mimo ohrožené prostory. Třídění dle tíže poranění (viz dále) provádí vedoucí lékař, následuje primární ošetření.

Pro hromadné neštěstí je charakteristické využívání zjednodušených intervencí:

  • naso/orofaryngeální vzduchovod
  • srolovaná přikrývka místo krčního límce
  • jehly na torakocentézu
  • přikrývka místo pánevního pásu
  • využití druhostranné končetiny namísto dlahy
  • turniket k zástavě krvácení

Pacienti jsou distribuování sanitkami (při jejich nedostatku jakýmkoliv jiným vozidlem) či letecky do nejbližších zařízení dle vytížení a odborného zaměření, snahou je zásobovat rovnoměrně. Nemocnice jsou předem informovány operačním střediskem ZZS. Intramurálně probíhá opětovné třídění dle stejných zásad jako na obvazišti.

Třídění START (Snadné Třídění A Rychlá Terapie; Simple Triage And Rapid Treatment)

Jedná se o relativně jednoduchou metodu, jak dělit pacienty podle tíže poranění při jejich hromadném výskytu. Princip péče se v ten moment totiž přesouvá z “nejlepší možné péče o individuum” k “nejlepší možné péči o co největší počet raněných”.

Cílem je tedy zachránit co největší počet lidí a zajistit jejich transport do správného zařízení. Třídění pomáhá usměrnit zdravotní péči a materiál tam, kde je nejvíce potřeba. 

Snižuje mortalitu.

Třídění pokračuje po celou dobu existujícího nepoměru mezi počtem raněných a prostředky k jejich adekvátní léčbě.

Pacienti jsou označováni barevnými štítky, což určí priority poskytování péče.

Priorita 4 (černá) – mrtvý

Takto by vypadalo obvaziště s místy vyčleněnými pro ošetřování pacientů dle priorit.

Následující obrázek ukazuje algoritmus třídění do jednotlivých priorit:

Všimněte si, jak dlouhou cestu jednoduchých vyšetření musíme absolvovat, abychom seznali, že pacient může být označen prioritou 2 a tedy nepotřebuje emergentní péči: Pacienti s prioritou 2 musí spontánně dýchat s frekvencí pod 30/ minutu, musí mít hmatný puls/ kapilární návrat pod 2 s a musí reagovat na jednoduchou výzvu. Pokud toto nesplňují, stávají se prioritou 1 a neprodleně v rámci protokolu ATLS se snažíme řešit život ohrožující stavy:

  • orofaryngeální vzduchovod, pokud je v bezvědomí
  • krční límec či stočená přikrývka
  • sterilní krytí otevřených ran
  • zmírnění krvácení (turniket, pánevní pás/stočená přikrývka, imobilizace dolní končetiny (fixace k druhostranné)
  • jakmile máme dostatek zdrojů, pokračuje zajištění žilního vstupu, podávání krystaloidů, antifibrinolytik, monitorace tlaku a oxygenace, ev. intubace, torakocentéza nebo hrudní drenáž, trakční dlaha.

K raněným s prioritou 2 přistupujeme dle ATLS postupu po zajištění vitálních funkcí pacientů s prioritou 1. Transport a nemocniční ošetření by mělo proběhnout do 6 hodin.

Zdravotnické zařízení musí mít ze zákona připraven traumatologický plán pro řešení hromadného přísunu pacientů. Jsou předem přesně určeny kompetence a povinnosti pracovníků. Dokumentace je vedena papírovou formou.

Základní úkoly traumaplánu jsou:

  •  informování ředitele a klíčových pracovišť
  • přivolání zaměstnanců mimo službu
  • rozdělení zdravotnických týmů pro péči o raněné v každé prioritě
  • rozdělení prostor pro ošetřování jednotlivých priorit
  • pacientům s prioritou 3 je třeba zajistit nepřetržitý zdravotnický dohled ve vyčleněných prostorách, zároveň tito pacienti nesmí bránit přednostní péči o raněné v prioritách 1 a 2
  • zajištění dostupnosti léčiv a materiálu ve spolupráci s dalšími klinikami nebo nemocnicemi
  • zajištění příjezdových cest ZZS, omezení vstupu nepovolaných osob
  • nezapomínat na zajištění stravování a odpočinku personálu
  • poskytnutí psychologické péče o raněné, blízké i zdravotníky
  • informování příbuzných
  • ukládání zemřelých

VYPRACOVANÁ TÉMATA Z TRAUMATOLOGIE:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*