03. Obecné zásady pooperační péče (ver. 2026)

21.2.2026 Langenbeck Chirurgická propedeutika 0

Níže zpracovaná témata z chirurgické propedeutiky mají sloužit jako podklad ke zkušebním otázkám z předmětu chirurgická propedeutika pro 3. ročník všeobecného lékařství 1.LF UK.
Je možné je využít i ke studiu obdobných témat z obecné chirurgie ke státní zkoušce z chirurgie v 6. ročníku studia. Nenahrazují však studium oficiálních doporučených učebnic oboru chirurgie.

Otázky jsou zpracovány se snahou o maximální použitelnost v praxi, o porozumění základním pojmům oboru a vůbec definování těchto pojmů a jejich základní klasifikaci.
Řadu témat (chirurgická sutura, obvazování, operační technika…) je nutné k plnému pochopení a prožití doplnit vlastní praxí na stážích a operačních sálech, popř. zhlédnutím výukových videozáznamů (websurg, SAGES, youtube a dalších). Denní praxe přináší i řadu sporných momentů, kde je nutné kromě spolehnutí na vlastní zkušenosti především se obracet na aktuální guidelines (např. web ww.uptodate.com). Navíc propedeutika je jen jakýmsi úvodem do oboru, proto může vypadat hodně teoretická - nakonec plného jejího pochopení dosáhnete stejně až po absolvování chirurgie speciální.

Vypracoval: MUDr. Jan Pastor
Editor: MUDr. Kristian Chrz


  • po operaci je pacient překládán:
    • ihned na JIP či ARO
    • na standardní lůžkové oddělení – po minimálně 2 hodinách strávených na dospávacím pokoji (je-li k dispozici 😊, kde jsou sledovány vitální funkce (TK, P, DF po 15 min během 1. hodiny, poté po 1 hod. do úplného zotavení)
  • na oddělení má být pacient předán teprve po probuzení se stabilizací oběhu, dostatečném spontánním dýcháním, odezněním svalové relaxace (dokáže vypláznout jazyk a zvednout hlavu) a navrácenými obrannými reflexy (polykací, kašlací) – jinak hrozí časné pooperační (poanestetické) komplikace jako zapadání jazyka
  • následná pooperační péče:
    1. na standardním lůžkovém oddělení (nemocní po výkonech v lokální anestézii nebo lehčích výkonech v celkové  anestézii – nekomplikované operace kýl, apendektomie, cholecystektomie, operace varixů…), po zbytek dne a následující noc vyžaduje pravidelné kontroly vědomí, dýchání, TK, P, TT, vyprazdňování měchýře, odpad z drénů, katetrů a sond, kontroly obvazu rány a plnění pooperačních ordinací
    2. na JIP (nemocní po těžkých výkonech, kde je třeba zvýšené sledování, zajištění vitálních funkcí a speciální pooperační léčba – velké břišní a hrudní operace, rozsáhlé cévní rekonstrukce, pacienti s poruchami ventilace nebo oběhu (kardiaci, astmatici), po traumatu, s poruchou vědomí nebo došlo-li během operace a anestézie ke komplikaci – např. významné krvácení, arytmie…) – kontinuální monitorace vitálních funkcí
    3. na ARO (zaintubovaní pacienti vyžadující resuscitační péči – např. polytraumata, septický šok, kardiální a respirační selhání…) – kontinuální monitorace a podpora vitálních funkcí – UPV, hemoeliminace, ECMO apod.
  • cílem pooperační péče a monitorace je jednak prevence vzniku pooperačních komplikací, jednak jejich včasné odhalení umožňující rychlou a efektivní léčbu

Obecné zásady pooperační péče

poloha nemocného

  • většinou poloha na zádech se zvýšenou horní polovinou těla (snažší ventilace a odkašlávání), zotavený nemocný může zaujímat polohu, jaká mu vyhovuje, musí se však dát pozor na útlak nebo vytažení drénů, katetrů či sond
  • důležité časté změny polohy či vypodložení jako prevence dekubitů
  • jakmile to stav nemocného dovolí, je vhodné posazování a vstávání z lůžka (většinou 1. pooperační den) – prevence TEN

bolest a poruchy spánku

  • pravidelně je bolest v operační ráně, která ruší spánek (spolu s psychickým rozrušením), objevuje se po odeznění účinku anestetika a přetrvává několik hodin až dnů
  • hodnocení bolesti na stupnici VAS (vizuální analogová škála 0 – 10), při bolesti nad 3/10 podáváme analgetika – v kombinaci opiáty (Dipidolor, Dolsin, Tramal), NSA (Veral = diklofenak), Novalgin (metamizol), Perfalgan (paracetamol)

hygiena

  • ústní hygiena a čistota kůže (zdoje možných pooperačních komplikací, prevence dekubitů) – vyplachování a čištění dutiny ústní, omývání a masáže kůže

nauzea a zvracení

  • do 24 hod. po operaci je považováno za průvodní jev premedikace a anestézie, nebezpečné je zvracení u ne zcela probuzeného pacienta, kde je možnost aspirace – otočíme hlavu na stranu aby zvratky volně odtékaly, odsajeme z ústní dutiny a hltanu, pokud došlo k aspiraci, je nutno odsátí bronchoskopicky, při přetrvávajícím nebo opakovaném zvracení zavádíme NGS
  • nad 24 hod. po operaci může být projevem pooperační komplikace (atonie žaludku, poruchy střevní pasáže, poruchy elektrolytové rovnováhy) – zjištění příčiny a příslušná léčba

močení

  • nemocný se po operaci často nemůže spontánně vymočit (zvýšený tonus sympatiku působící spazmus svěrače, vliv spinální anestézie, bolesti po operaci, psychické zábrany…), nevymočí-li se do 8 hodin po operaci, je nutné zavést cévku
  • kontrola diurézy v pravidelných několikahodinových intervalech je po operaci nutná u pacientů s většími ztrátami krve, v sepsi, po větších traumatech a v šokovém stavu (hodinová diuréza), se srdečním nebo hepatorenálním selháním

odchod plynů a stolice

  • po všech nitrobřišních (ale i některých mimobřišních) operacích je pravidelným jevem zástava peristaltiky (zvýšení tonu sympatiku, přímé mechanické působení na střevo…)
  • důsledkem je meteorismus se vzedmutím břicha (obvykle po 24 hod. od operace) s pocity tlaku a nevolnosti, někdy kolikovitými bolestmi v celém břiše a zvracením, následkem vzedmutí břicha je vyšší stav bránice a poruchy dýchání
  • peristaltika se do 4. dne po operaci obnovuje, pokud tomu tak není, hovoříme od 5. dne o pooperačním ileu (nejčastěji paralytický), který je již pooperační komplikací a musí být léčen – podáváme Syntostigmin, zavádíme rektální rourku, event. klyzma, pomáhá také aktivní svalová činnost (chůze, polohování na lůžku, pohyby dolními končetinami)
  • stolice se objevuje spontánně po odchodu plynů, není-li tomu tak do 4. – 5. dne po operaci, zavádíme per rectum glycerinový čípek nebo malé klyzma s glycerinem, popř. mírné p.o. projímadlo (Lactulosa)

vodní a elektrolytová rovnováha

  • ke ztrátám tekutin a iontů dochází krvácením z operačního pole, odpařováním z obnažených tkání a orgánů, pocením nemocného, ztrátami drény a sondami…
  • nutno sledovat diurézu, osmolaritu moči, ionogram a zajišťovat adekvátní náhradu tekutin a iontů (zejména kalia při hypokalemii)

prevence proleženin

  • zejména u bezvědomých, paraplegiků, obézních, diabetiků…
  • polohování, péče o hygienu kůže a lůžkoviny, používání antidekubitálních pomůcek

prevence TEN

  • začíná již předoperační přípravou (prostředky mechanické a farmakologické – nejčastěji nízkomolekulární hepariny (LMWH) – Clexane, Fraxiparine s.c.), pokračuje i během operace (dodržování zásad fyziologického operování) a v pooperačním období zahrnuje:
    • časnou mobilizaci (nejlépe již 1. den vstávání z lůžka, je-li to možné)
    • kontrola dolních končetin – otok lýtek, bolestivost při hluboké palpaci bérce
    • kontrola koagulačních parametrů při aplikaci antikoagulancií (podávání LMWH – kontrola antiXa –
    • profylaxe 0,2-0,4, léčebná hodnota (u TEN) 0,5-0,8)

péče o operační ránu

  • kontroly obvazu rány (prosak krví nebo jinou tekutinou), známky infekce – bolesti v ráně, zarudnutí okolí, sekrece z rány
  • při menším krvácení (prosaku krytí) postačuje přiložit další vrstvu sterilního obvazu s kompresí, při větším krvácení je nutné obvaz sejmout a ránu zkontrolovat, při krvácení z okrajů rány lze provést opich, při krvácení z hloubky rány rozhodnout o ev. operační revizi
  • první převaz rány, pokud nejsou patrné infekční komplikace či krvácení, postačuje teoreticky až při odstranění stehů (obvykle 7. den po operaci), většinou se převazuje dříve (kontrola rány před propuštěním)

péče o drény a katetry

  • sledování odpadů (množství a charakter – krev, hnis, žlučová či střevní sekrece), únik vzduchu u hrudního drénu („probublávání“ vodního zámku při kašli), kontrola průchodnosti (zalomení u hrudního drénu, ucpání MK koagulem) a funkčnosti (nastavení podtlaku u hrudního drénu)

rehabilitace po operaci

  • časná mobilizace je důležitá pro brzkou normalizaci tělesných funkcí (svalová síla, mobilita), ale i jako prevence některých komplikací (TEN, močové či plicní infekty)
  • jednou z hlavních složek léčebné rehabilitace je tzv. dechová gymnastika (hluboké dýchání po dobu několi-ka minut, opakované několikrát denně, většinou současně s aktivním cvičením končetin), slouží ke zlepšení ventilace plic, zejméná prodýchání plicních bazí

VYPRACOVANÁ TÉMATA Z CHIRURGICKÉ PROPEDEUTIKY:

Související články

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*