Níže zpracovaná témata z chirurgické propedeutiky mají sloužit jako podklad ke zkušebním otázkám z předmětu chirurgická propedeutika pro 3. ročník všeobecného lékařství 1.LF UK.
Je možné je využít i ke studiu obdobných témat z obecné chirurgie ke státní zkoušce z chirurgie v 6. ročníku studia. Nenahrazují však studium oficiálních doporučených učebnic oboru chirurgie.
Otázky jsou zpracovány se snahou o maximální použitelnost v praxi, o porozumění základním pojmům oboru a vůbec definování těchto pojmů a jejich základní klasifikaci.
Řadu témat (chirurgická sutura, obvazování, operační technika…) je nutné k plnému pochopení a prožití doplnit vlastní praxí na stážích a operačních sálech, popř. zhlédnutím výukových videozáznamů (websurg, SAGES, youtube a dalších).
Denní praxe přináší i řadu sporných momentů, kde je nutné kromě spolehnutí na vlastní zkušenosti především se obracet na aktuální guidelines (např. web ww.uptodate.com).
Navíc propedeutika je jen jakýmsi úvodem do oboru, proto může vypadat hodně teoretická - nakonec plného jejího pochopení dosáhnete stejně až po absolvování chirurgie speciální.
Vypracoval: MUDr. Jan Pastor
Editor: MUDr. Kristian Chrz
- neuroinfekce, jejímž původcem je Clostridium tetani – uvolňuje tetanotoxin, jeho vlastní neurotoxickou složkou je tetanospazmin (neurotoxin, který se vstřebává do lymfy a do krve, dostává se k zakončením neuronů na nervově-svalových ploténkách a šíří se retrográdně axony k motoneuronům CNS, kde blokuje inhibici motoneuronů – důsledkem je zvýšená nervová dráždivost a vznik tonicko-klonických křečí), další složkou je tetanolysin, který má účinky hemolytické
- mikrobi se tedy v těle nešíří, ale zůstávají v nekrotické tkáni na dně rány v anaerobních podmínkách
- tetanus je typickou rannou infekcí (znečištění hluboké rány sporami Cl. tetani – čerstvé rány, starší defekty (bércové vředy, dekubity…), případně vzniká cestou endogenní, kdy zdrojem spor je střevo nebo vagina
- inkubační doba je několik dní až let
klinické projevy
- klinicky se rozlišuje forma generalizovaná a lokalizovaná
- stahy svalstva
- nejprve v obličeji (mimické svaly – risus sardonicus, žvýkací svaly – trismus)
- extenzory trupu – opisthotonus
- později bolestivé generalizované křeče (pacient při vědomí) na různé zevní podněty
- smrt nastává v důsledku křečovitých stahů dýchacícho svalstva
- postižení vegetativních nervů
- arytmie, kolísání TK, hypertermie
- laryngospazmus, močová retence
- diagnostika – klinické projevy + průkaz tetanotoxinu (biologický test na myších)
léčba
- chirurgické ošetření rány s excizí nekróz, opatření proti anaerobní infekci (výplachy peroxidem, antiseptika)
- neutralizace tetanotoxinu podáním TEGA i.m. opakovaně (částečně do okolí rány), současně podání TAT
- penicilin G v megadávkách
- BZD (diazepam) proti svalovým spazmům, myorelaxancia
- intensivní péče o vitální funkce (UPV, tracheostomie)
- parenterální přívod tekutin a umělá výživa
prevence
- aktivní imunizace (anatoxin – TAT i.m., jde o inaktivovaný tetanotoxin)
- pasivní imunizace (hyperimunní lidský antitetanický imunoglobulin – TEGA i.m., z plazmy jedinců imunizovaných anatoxinem, dříve se podával globulin ze sera imunizovaných koní)
- principem je neutralizace tetanotoxinu IgG přítomnými v krvi a lymfě (tvoří se buď aktivně při imunizaci anatoxinem nebo jsou dodány přímo při pasivní imunizaci)
- očkování proti tetanu je součástí povinného očkování v dětství (hexavakcína) – viz. očkovací kalendář:
- přeočkování u dospělých za 10-15 let
- u ran závisí na jejich kontaminaci (hlavně zeminou) a době od posledního očkování:
- 1. podání TAT – u všech poranění, kdy od posledního očkování uplynulo více jak 5 a méně než 10 let
- 2. podání TAT + TEGA – u všech poranění, kdy os posledního očkování uplynulo více jak 10 let a dále u imunokompromitovaných pacientů (kortikoterapie, imunosuprese), u pacientů v šoku a sepsi, s rozsáhlými popáleninami a u hluboce znečištěných a infikovaných ran
VYPRAVOVANÁ TÉMATA Z CHIRURGICKÉ PROPEDEUTIKY:
- 01. Základní předoperační vyšetření (ver. 2026)
- 02. Předoperační příprava (ver. 2026)
- 03. Obecné zásady pooperační péče (ver. 2026)
- 04. Pooperační komplikace respirační a kardiovaskulární (ver. 2026)
- 05. Pooperační komplikace gastrointestinální a močové (ver. 2026)
- 06. Pooperační komplikace ranné (ver. 2026)
- 07. Klinické vyšetření břicha (ver. 2026)
- 08. Paraklinická vyšetření v chirurgii, laboratorní vyšetření, zobrazovací metody (rev. 2026)
- 09. Definice NPB a základní rozdělení (rev. 2026)
- 10. Principy léčby nádorových onemocnění (rev. 2026)
- 11. Onkologická léčba (rev. 2026)
- 12. Celkové znecitlivění (rev. 2026)
- 13. Místní znecitlivění (rev. 2026)
- 14. Zajištění žilních vstupů, způsoby aplikace léků (rev. 2026)
- 15. Způsob aplikace léků (rev. 2026)
- 16. Základy infúzní terapie (rev. 2026)
- 17. Základy transfúze, indikace, způsob provedení, komplikace (rev. 2026)
- 18. Antisepse, asepse, dezinfekce, sterilizace (rev. 2026)
- 19. Nekrotizující a nenekrotizující infekce (rev. 2026)
- 20. Tetanus (rev. 2026)
- 21. Nozokomiální infekce (rev. 2026)
- 22. Antibiotika v chirurgii (rev. 2026)
- 23. Druhy ran a jejich ošetření (rev. 2026)
- 24. Hojení ran (primární, sekundární, fáze hojení) (rev. 2026)
- 25. Principy rehabilitace chirurgických nemocných, proleženiny (rev. 2026)
- 26. Typy operací (rev. 2026 )
- 27. Konvenční a miniinvazivní přístupy v chirurgii (rev. 2026)
- 28. Druhy stehů v chirurgii (rev. 2026)
- 29. Tracheostomie, koniopunkce (rev. 2026)
- 30. Punkce, drenáž dutiny břišní a hrudní, indikace a provedení (rev. 2026)
- 31. Zásady cévkování, druhy cévek, NGS, indikace a způsob zavedení (rev. 2026)
- 32. Základy plastické chirurgie, obecné principy, typy rekonstrukcí a uzávěrů defektů (rev. 2026)
- 33. Polytrauma, sdružená poranění (rev. 2026)
- 34. Hromadná poranění, zásady ošetření (rev. 2026)
- 35. Stavění krvácení, první pomoc při krvácení (rev. 2026)
- 36. Poranění hrudníku, první pomoc (rev. 2026)
- 37. Penetrující a nepenetrující poranění břicha (rev. 2026)
- 38. Šok – definice, dělení, obecné principy léčby (rev. 2026)
Buďte první kdo přidá komentář