18. Antisepse, asepse, dezinfekce, sterilizace (rev. 2026) 

asepse

Níže zpracovaná témata z chirurgické propedeutiky mají sloužit jako podklad ke zkušebním otázkám z předmětu chirurgická propedeutika pro 3. ročník všeobecného lékařství 1.LF UK.
Je možné je využít i ke studiu obdobných témat z obecné chirurgie ke státní zkoušce z chirurgie v 6. ročníku studia. Nenahrazují však studium oficiálních doporučených učebnic oboru chirurgie.

Otázky jsou zpracovány se snahou o maximální použitelnost v praxi, o porozumění základním pojmům oboru a vůbec definování těchto pojmů a jejich základní klasifikaci.
Řadu témat (chirurgická sutura, obvazování, operační technika…) je nutné k plnému pochopení a prožití doplnit vlastní praxí na stážích a operačních sálech, popř. zhlédnutím výukových videozáznamů (websurg, SAGES, youtube a dalších). Denní praxe přináší i řadu sporných momentů, kde je nutné kromě spolehnutí na vlastní zkušenosti především se obracet na aktuální guidelines (např. web ww.uptodate.com). Navíc propedeutika je jen jakýmsi úvodem do oboru, proto může vypadat hodně teoretická - nakonec plného jejího pochopení dosáhnete stejně až po absolvování chirurgie speciální.

Vypracoval: MUDr. Jan Pastor
Editor: MUDr. Kristian Chrz



  • asepse – soubor preventivních opatření a postupů zabraňující mikrobiální kontaminaci sterilního prostředí, využívá postupů dezinfekce a sterilizace 
  • antisepse – proces zneškodňování mikroorganismů v živých tkáních, na povrchu sliznic a v ranách  prostřednictvím antiseptik (ničí mikroorganismy, ale mají nízkou tkáňovou toxicitu) – na rozdíl od asepse aktivně zasahujeme do léčebného postupu (výplachy a laváž)  
  • dezinfekce – soubor opatření zneškodňujících mikroorganismy na neživých předmětech, ve vnějším prostředí (vzduch, voda) a na neporušené pokožce pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů (dříve: zničení všech patogenních mikroorganismů) 
  • vyšší stupeň dezinfekce („studená sterilizace“ v roztocích) – postup zaručující usmrcení mikroorganismů s výjimkou vysoce rezistentních spor, protozoí a helmintů, používá se u přístrojů s optikou, které nelze sterilizovat jiným způsobem  
  • sterilizace – soubor opatření k usmrcení všech životaschopných mikroorganismů (vč. spor, hub, helmintů a jejich vajíček) a k ireverzibilní inaktivaci virů na neživých předmětech a produktech, užívá se postupů fyzikálních, chemických a jejich kombinací, při sterilizaci není podmínka odstranění mrtvých mikroorganismů (i sterilní materiál může být pyrogenní)  

dezinfekce 

  • cílem dezinfekce je přerušit cestu přenosu nákazy mezi zdrojem a vnímavým jedincem (v případě živých vektorů: deratizace – hlodavci, dezinsekce – členovci ) 
  • před vlastní dezinfekcí se provádí mechanická očista (ručně, čistícími přístroji, pomocí UZ…), u použitých nástrojů nejprve provádíme prvotní dezinfekci (dekontaminaci), teprvé poté mechanickou očistu a po ní následuje vlastní dezinfekční proces 

– metody dezinfekce: 

  1. fyzikální – teplo – dle teploty, tlaku a doby působení  
    • horká pára 70-100 st. C (za atmosférického tlaku minimálně 30 min – neničí se spory) 
  2. chemické (roztoky, aerosoly, páry) – dle koncentrace a doby působení   
    • alkoholy a étery, aldehydy (formaldehyd, glutaraldehyd) 
    • oxidancia a peroxosloučeniny (peroxid vodíku, Sekusept, Persteril) 
    • chlorové (dezinfekce vody chlorem, NaClO – Savo) a jodové sloučeniny (jodová tinktura, Jodisol, Betadine), bromidy (Ajatin, Septonex) 
  3. fyzikálně-chemické (definované chemické páry a plyny za zvýšené teploty)  
    • paraformaldehydová komora – k dezinfekci textilu 

vyšší stupeň dezinfekce (dříve tzv. studená sterilizace v roztocích) 

  • dekontaminace optických přístrojů (endoskopy), které nelze sterilizovat 
  • zaručuje usmrcení všech bakterií, virů, hub a bakteriálních spor, nezaručuje však usmrcení vajíček helmintů a cyst prvoků 
  • přístroj se nejprve dekontaminuje virucidním přípravkem, poté mechanicky očistí a osuší, následně se ponoří do chemického desificiencia (sporicidní roztoky – glutaraldehyd (Secusept forte), Persteril) tak, aby byly naplněny všechny jeho duté části, po dezinfekci nutno opláchnout sterilní vodou k odstranění reziduí dezificiencia 

sterilizace 

  • sterilní pomůcky mohou být jednorázové, v případě opakovaného použití je nutná jejich resterilizace 
  • cílem sterilizace je dosáhnout stupně bezpečné sterility (SAL – sterility assurance level) 10-6, která zaručuje že pravděpodobnost výskytu nesterilních předmětů po správně provedené sterilizaci je menší než 1 nesterilní předmět na 1 milion sterilizací  
  • sterilizace probíhá ve třech fázích: 
    • 1. fáze – předsterilizační příprava (především mechanické čištění a dezinfekce) 
    • 2. fáze – vlastní sterilizace 
    • 3. fáze – kontrola, expedice 

– metody sterilizace 

  1. fyzikální (teplem, zářením) – rozhodující se výše teploty a doba působení tepla 
    • a. vlhkým teplem (autokláv) – parní sterilizace (nasycená vodní pára pod tlakem)  
    • b. suchým teplem (horkovzdušný sterilizátor) – menší účinnost než u vlhkého tepla  
    • c. zahřívání v horké vodě pod tlakem – chir. nástroje, ničí se i spory  
    • d. radiační – ionizačním gama-zářením 25 kGy – ke sterilizaci jednorázových pomůcek nebo resterilizace  po expiraci (předměty či materiály, co by se jiným způsobem sterilizace poškodily), penetruje celým materiálem, sterilitu řádně zabalený materiál zachovává 6 měsíců 
    • e. plazmová – nízkoteplotní plazma plynu, vzniká v elektromagnetickém poli působením energie vysoko- 
    • f. frekvenčních vln na vhodný prekursor (H2O2, kys. peroctová) 
  2. chemické (plyny daného chemického složení a koncentrace) – u thermolabilního materiálu, které nelze sterilizovat fyzikálně 
    • a. formaldehydová – působí pouze povrchově, vlhkost snižuje účinnost 
    • b. ethylenoxidová – silně karcinogenní, nutno po sterilizaci odvětrat  
      • ničení prionů – prioncidní jsou NaClO a NaOH a parní sterilizace  

VYPRACOVANÁ TÉMATA Z CHIRURGICKÉ PROPEDEUTIKY:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*