17. Základy transfúze, indikace, způsob provedení, komplikace (rev. 2026)

transfuze

Níže zpracovaná témata z chirurgické propedeutiky mají sloužit jako podklad ke zkušebním otázkám z předmětu chirurgická propedeutika pro 3. ročník všeobecného lékařství 1.LF UK.
Je možné je využít i ke studiu obdobných témat z obecné chirurgie ke státní zkoušce z chirurgie v 6. ročníku studia. Nenahrazují však studium oficiálních doporučených učebnic oboru chirurgie.

Otázky jsou zpracovány se snahou o maximální použitelnost v praxi, o porozumění základním pojmům oboru a vůbec definování těchto pojmů a jejich základní klasifikaci.
Řadu témat (chirurgická sutura, obvazování, operační technika…) je nutné k plnému pochopení a prožití doplnit vlastní praxí na stážích a operačních sálech, popř. zhlédnutím výukových videozáznamů (websurg, SAGES, youtube a dalších). Denní praxe přináší i řadu sporných momentů, kde je nutné kromě spolehnutí na vlastní zkušenosti především se obracet na aktuální guidelines (např. web ww.uptodate.com). Navíc propedeutika je jen jakýmsi úvodem do oboru, proto může vypadat hodně teoretická - nakonec plného jejího pochopení dosáhnete stejně až po absolvování chirurgie speciální.

Vypracoval: MUDr. Jan Pastor
Editor: MUDr. Kristian Chrz



Tato témata z úrazové chirurgie jsem sepsal jako podklad pro přípravu na státnici z chirurgie. Jsou zpracována dle znění aktuálních státnicových otázek. Materiál také může sloužit jako neoficiální literatura k přípravě na atestaci z chirurgie.
Text nad rámec znalostí ke státní zkoušce (dle mého názoru) je uveden kurzívou. Slouží k lepšímu pochopení uvedených faktů nebo nabízí více informací pro zájemce.

Práce vznikla na nekomerční bázi pro vzdělávací a akademické účely. Tedy bez nároku na finanční odměnu.

Vypracoval: MUDr. Aleš Paclík
Obrázková dokumentace je použita s laskavým svolením AO Foundation.
Kresba: Ostatní obrázky jsou dílem MUDr. Evy Šimůnkové a MUDr. Aleše Paclíka
Editor: MUDr. Kristian Chrz



zvláštní případ transplantace, kdy je do těla příjemce vpravena dárcovská krev nebo její složky (erytrocyty, trombocity, granulocyty, plazma) 

– preparáty užívané k transfúzím se označují jako transfúzní přípravky a dělí se na:  

  1. celulární krevní deriváty (plná krev, erymasa, koncentráty trombocytů a granulocytů) 
  2. deriváty krevní plazmy (plazma nativní, zmražená, prášková) 
  3. frakce krevní plazmy (albuminy, globuliny, fibrinogen a jiné koagulační faktory) 

Starší dělení rozlišovalo:  

  1. transfúzní přípravky – jednotlivé složky krve získané rozdělením plné krve (ery, thr, granulocyty, plazma) 
  2. krevní deriváty – jednotlivé frakce lidské plazmy (albuminy, globuliny, koagulační faktory) 
    • hemaferéza – odstranění složky krve mimo krevní oběh pacienta a navrácení zbylých složek zpět do oběhu (plazmaferéza, cytaferéza, trombocytaferéza, erythrocytaferéza, leukocytaferéza) 
    • plná krev se nepoužívá, pouze její složky (oddělení z plné krve nebo získané hemaferézou), prevencí srážení rve je přidání konzervačního roztoku (citronan sodný – konzervovaná krev – expirace 21 dní) nebo heparinu (krev pro mimotělní oběh – expirace 48 hod.) 
    • 1 TU (= 1 transfúzní jednotka) – množství transfúzního přípravku, který se vyrobí z jedné jednotky (450 ml) plné krve  

Úpravy transfúzních přípravků 

1. ozáření ionizujícím gama zářením 25 – 30 Gy – prevence GvHR (zničení dárcovských T-lymfocytů, které nedokáže eliminovat imunosuprimovaný příjemce) – provádí se např. před transfúzí u hematologických malignit, vrozených či ziskaných (kortikoterapie, stp. CHRT…) imunosupresí, provádí se nejvýše 24 hod před podáním  

2. filtrace – deleukotizační (snížení obsahu leukocytů v erythrocytárních a trombocytárních přípravcích) a mikroagregátová (odstranění shluků thr, leu a fibrinu v erythrocytárních přípravcích vznikajících při skladování) , provádí se u lůžka pacienta 

Krevní skupiny  

dány výskytem antigenů na povrchu krevních elementů, proti cizím antigenům si organismus vytváří protilátky – jejich reakcí s antigeny na povrchu krvinek dochází k hemolyse

Systém ABO 

  • v plazmě jsou protilátky (aglutininy) proti příslušným antigenům (anti-A, anti-B) – v seru se vyskytuje vždy protilátka proti antigenu, který není přítomen na vlastních krvinkách 
  • četnost výskytu v populaci A – 0 – B – AB  
  • krve stejnoskupinové jsou slučitelné (kompatibilní), nestejnoskupinové jsou inkopatibilní – jejich podáním by došlo k prudké reakci aglutininů příjemce s krvinkami dárce (aglutininy na jejich povrchu) s hemolysou, výjimku představují: 
  • univerzální dárce (krevní skupina 0) – na povrchu krvinek nemá žádné aglutinogeny 
  • univerzální příjemce (krevní skupina AB) – v seru nejsou žádné aglutininy 

Systém Rh 

  • dán přítomností (Rh+) či nepřítomností (Rh-) D antigenu na krvinkách 
  • lze podávat pouze krev při níž se shoduje Rh-faktor dárce i příjemce, především lidé Rh negativní nesmějí dostat krev Rh+ dárce (proti D-antigenu pak rychle vytvářejí protilátky) 

CELULÁRNÍ KREVNÍ DERIVÁTY

  1. plná krev 
  2. přípravky s obsahem erythrocytů 
    • erythrocyty resuspendované  
    • erythrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR) 
    • erythrocyty promyté  
    • erythrocyty deleukotizované  
    • erythrocyty kryokonzervované  
  3. přípravky s obsahem trombocytů 
    • trombocyty z plné krve nebo z buffy coatu 
    • trombocyty z aferézy deleukotizované  
  4. přípravky s obsahem granulocytů  
  5. granulocyty z aferézy  

Erytrocytární přípravky 

  • ery resuspendované – doplnění konzervačním roztokem (obsah citrátu) na viskositu krve (vysoký obsah leu) 
  • ery bez buffy-coatu – odstranění buffy coatu  
  • ery bez buffy coatu resuspendované – odstranění plazmy a buffy-coatu z plné krve s následnou resuspensí  
  • ery promyté – odstranění plazmy a následné promytí izotonickým roztokem 
  • ery deleukotizované – odstranění leukocytů  
  • ery kryokonzervované – zmražení při – 80 st, před použitím se rozmrazí, promyjí a resuspendují – prakticky neobsahují bílkovinu, leu a trombocyty – podání příjemci s vícečetnými protilátkami  
  • nejčastěji EBR (erythrocyty bez buffy-coatu resuspendované), ev. deleukotizované (masivní transfúze, imunodeficity) 
  • indikace – anemie (při Hb 70-80 g/l při chronické anemizaci, u kardiaků pod 90 g/l – riziko ischémie myokardu), předoperační hodnota Hb má být 80 g/l u nekomplikovaných operací, 100 g/l u závažných operací, velké krevní ztráty během operace (nad 750 ml krve)  
  • při podávání erymasy je nutno respektovat AB0 a Rh-systém, univerzální dárce – krevní skupina 0, univerzální příjemce – krevní skupina AB, v Rh-systému se musí krevní skupiny shodovat 
  • z plné krve (500 ml) se odsátím plazmy a buffy coatu získá 1 TU (220 ml) erymasy, k ní se přidává konzervační a protisrážlivý roztok s citrátem – konzervovaná krev – expirační doba je 21 dní  
  • podání 1 TU ery zvýší Hb o 10, HKT o 3 %  
  • skladování při teplotě +2 až +6 st.,  před podáním je nutno nechat 30 – 40 min. ohřát na pokojovou teplotu (do 4 hod je možné v neporušeném obalu vrátit na transfúzní stanici)  
  • rychlost aplikace 60-80 kapek/min (celá transfúze ne déle než 2 hod) 
  • samotná transfúze vede k imunosupresi (zvyšuje riziko pooperační infekce)  

Trombocytární přípravky  

  • thr z plné krve nebo z buffy coatu (odpovídá množství z 1 TU – cca 50.109 /jednotku (50 ml) 
  • thr z aferézy od jednoho dárce (separátor), ev. deleukotizované  – 200.109/jednotku (200 – 250 ml) 
  • indikace u krvácení nebo předoperační přípravě při thr pod 50.109/l nebo trombocytopathie, preventivně při thr pod 10.109/l u primárních poruch krvetvorby nebo u ITP, je třeba respektovat AB0 systém  
  • kontraindikací je TTP 
  • minimální th. dávka je 200.109 thr (= 4-6 jednotek thr z plné krve nebo z buffy coatu = 1 jednotka z aferézy), 1 TU zvýší hladinu trombocytů o 20 – 25.109 
  • skladování při teplotě +20 až +24 st za stálého promíchávání, životnost je 5 dní  (nelze vrátit na transfúzní stanici, ani v neporušeném obalu) 

Granulocytární přípravky  

  • granulocyty z plné krve nebo z buffy coatu 
  • granulocyty z aferézy – aferéza od jednoho dárce – granulocyty resuspendované v plazmě, nad 10.109/TU 
  • indikace u těžce neutropenických pacientů s prokázanou sepsí (za současné ATB léčby) 
  • přípravek se neskladuje, aplikuje se co nejdříve po přípravě (max 24 hod, teplota +20 až + 24 st) a ozářený 

DERIVÁTY A FRAKCE KREVNÍ PLAZMY 

  • nejužívanější je ČMP (čerstvě mražená plazma) a fibrinogen s jinými koagulačními faktory  
  • 1. deriváty krevní plazmy 
    • nativní, zmražená, čerstvě zmražená (do 6 hod. od odběru), sušená, hyperimunní 
  • 2. frakce krevní plazmy 
    • albuminy (5% izotonický, 20% hypertonický) 
    • globuliny (purifikovaný i.v. imunoglobulin – IVIG – při imunodeficitech) 
  • fibrinogen a ostatní koagulační faktory  

  • plazma se získává z plné krve nebo z plazmaferézy 
  • zmražení na –20oC do 6 hod. od odebrání se zachovají koagulační faktory (expirace až 2 roky dle teploty skladování) 
  • rozmražování těsně před podáním (max do 2 hod), v lázni teplé +37 oC, jednou rozmražená plazma již nelze opět zmrazit 
  • podává se plazma plně kompatibilní v AB0 (u pacientů s neznámou krevní skupinu lze v nouzi použít plazmu AB), Rh faktor souhlasit nemusí  
  • křížový pokus se neprovádí, lékař ověřuje před podáním pouze krevní skupinu pacienta sangvitestem  
  • plazmu je možné podat až po karanténě (dárce je po 3 měs od odběru opět vyšetřen na anti-HIV 1,2, anti-HCV a BWR na syfilis) 
  • úvodní dávka 10 – 20 ml plazmy/kg, dále dle INR a APTT 
  • 1 TU = 200 – 250 ml  

indikace 

  1. poruchy koagulace  
  2. krvácení (při hypokoagulaci) 
  3. substituce deficitu jednotlivých koagulačních faktorů (při nedostupnosti jejich koncentrátů) a zrušení efektu p.o. antikoagulancií (Warfarin) – lépe podání koncentrátů (Prothromplex) 
  4. DIC, TTP, deficit vitaminu K (novorozenci, porucha vstřebávání u obstrukčního ikteru…), jaterní selhání  
  5. plazma není indikována při hypovolemii (podávají se krystaloidy, popř. syntetické koloidy), ztrátě bílkovin, imunodeficitů (podává se i.v. imunoglobulin – IVIG)  

komplikace 

  • alergická reakce až anafylaktický šok 
  • infekční komplikace (agens, která se běžně nevyšetřují – CMV, EBV) 
  • hemolysa při AB0 nekompatibilní plazmě 
  • srdeční selhání při objemovém přetížení oběhu (kardiaci) 
  • TRALI (transfúzion related acute lung injury) – agregace leukocytů v plicním oběhu při vzácných protilátkách v dárcovské plazmě proti leukocytům příjemce 
  • citrátová intoxikace při převodu většího množství plazmy v krátké době  

KONCENTRÁTY KOAGULAČNÍCH FAKTORŮ 

  1. Novoseven – rekombinantní aktivovaný faktor VII, působí na povrchu aktivovaných trombocytů nezávisle na TF a nedochází k aktivaci systémové koagulace 
  2. Prothromplex – koncentrát faktorů II, VII, IX, X (thrombinový komplex) 
  3. Heamocopletan – fibrinogen  
  4. Antithrombin III  
  5. kryoprecipitát – koncentrát fibrinogenu a F VIII 
  • indikace Prothromplexu – nedostatek faktorů thrombinového komplexu při předávkování p.o. antikoagulan-cii, jaterním onemocnění (fibróza, cirhóza), malabsorpci vit. K (cholestáza, malabsorpční sy, dlouhodobá PEN) 
  • indikace Novoseven – vrozená nebo získaná hemofilie A (chybění FVIII) nebo B (chybění FIX) 
  • indikace fibrinogenu – hladina pod 1 g/l při současném krvácení 
  • indikace antithrombinu III – hladina pod 70% při současném krvácení (DIC, hepatopathie), podává se společně s plazmou a LMWH  

postup při podávání krevní transfúze 

  • na transfúzní odd. se spolu se žádankou zasílá zkumavka se vzorkem krve pacienta (bez protisrážlivého roztoku) – z ní je na transfúzní stanici určena krevní skupina, provedena zkouška kompatibility krve dárce a příjemce (křížový pokus) a test na nepravidelné protilátky, rychlost nakřížení krve závisí na žádance: 
  • statim – výdej do 60 min. 
  • vitální indikace – výdej do 20 min 
  • transport z transfúzní stanice v chladícím boxu 
  • před provedením transfúze se provádí u lůžka pacienta zjišťovací papírová zkouška – sangvitest (diagnostická souprava se serem anti-A a anti-B), nejde o křížovou zkoušku!!,  při sangvitestu krevní derivát aglutinuje, nikoli koaguluje!! 
  • na začátku aplikace transfúze se provádí biologická zkouška (tj. rychlé podání 10 – 20 ml krve a sledování reakce při zastavené transfúzi na 3 – 5 min.), biologický pokus se 2x opakuje, je-li negativní nechává se krev vykapat rychlostí 1 TU / 45 – 60 min (80 kapek/min), během transfúze sestra sleduje celkový stav pacienta, jeho subjektivní obtíže, barvu kůže, teplotu, krevní tlak a pulz 
  • po dokončení transfúze je vak (se zbytkem cca 10 ml krve) spolu s transfúzním setem 24 hod. skladován v lednici, nedojde-li po této době k potransfúzní reakci je možno jej zlikvidovat 

krevní odběry a dárcovství 

  • každá odebraná krev je testována na protilátky HIV, hepatitis B a C, syfilis (BWR) a jaterní test ALT, není 100% jistota vyloučení nákaz (zjišťují se protilátky, které se v krvi objevují po 6 – 8 týdnech po nákaze, kdy krev může obsahovat viriony) 
  • dárcovství krve je dobrovolné, dárcem může být kdokoli zdravý mezi 19 – 55 lety  
  • za rok možné 3 – 4 odběry, jednorázově lze odebrat 400 – 450 ml krve  

komplikace a nežádoucí reakce krevních transfúzí  

  1. časné 
    • a.   z imunologických příčin  
      • akutní hemolytická reakce (inkompabilita erythrocytů – protilátky příjemce reagují s ery dárce) 
      • horečnatá reakce (protilátky proti angitenům leukocytů nebo trombocytů dárce) 
      • anafylaktická reakce (protilátky proti plazmatickým bílkovinám dárce) 
    • b.   z neimunologických příčin 
      • horečnatá reakce (přítomnost pyrogenů) 
      • bakteriálně-toxická (endotoxinový septický šok při masivní kontaminaci) 
      • oběhové reakce (nepřiměřený objem, vzduchová embolie, hyperkalemie u starších erymas) 
      • citrátová toxicita (při masivních krevních převodech – hypokalcemie) – preventivně kalcium  
  2. pozdní 
    • a.   z imunologických příčin 
      • opožděná hemolytická reakce (sekundární reakce (tvorba protilátek) proti aplikovaným erythrocytům) 
      • reakce GvHR (alogenní T lymfocyty po podání přípravku s obsahem leukocytů) 
      • potransfúzní TTP (protilátky proti trombocytům dárce) 
    • b.   z neimunologických příčin 
      • přenos infekčních chorob (hepatitis, syfilis, AIDS, tularemie, brucelosa, malárie, CMV…) 
      • potransfúzní hemosiderosa (po opakovaných transfúzích)  
      • – nejčastější potransfúzní reakcí je reakce pyretická, nejzávažnější je akutní hemolytická reakce (usmrtit dokáže již převod 80 ml inkompatibilní krve), život ohrožující jsou též těžké anafylaktické reakce 
      • základním opatřením při podezření na jakoukoli komplikaci je krevní transfúzi přerušit (kanylu v žíle ale ponechat) 

důvody k okamžitému přerušení krevní transfúze 

  1. náhle vzniklá teplota 
  2. náhle vzniklá hypotenze 
  3. náhle vzniklá bolest na hrudi a zad (především lumbální oblast) 
  4. jakékoli potíže (teplota, třesavka, vyrážka) manifestující se do 10 – 15 min. od zahájení transfúze  

Jako první opatření při nežádoucí reakci zastavit transfúzi (zbytek zajistit k vyšetření), ponechat i.v. vstup (infúze krystaloidu, farmaka – adrenalin, hydrocortison, dithiaden, furosemid…), odebrat vzorek krve a moči od pacienta po reakci, vyplnit příslušné hlášení  

AKUTNÍ HEMOLYTICKÁ REAKCE 

klinické příznaky 

  • pacient anxiosní, zarudlý v obličeji, stížnost na bolesti na hrudi a v zádech (lumbální krajina) 
  • dušnost, hypertenze, tachykardie a tachypnoe, při hypotenzi a bradykardii jde o závažný stav 
  • tmavě hnědá moč, postupný rozvoj oligoanurie a renálního selhání  

léčba 

  • okamžité přerušení transfúze 
  • podání krystaloidu i.v., kyslík maskou 
  • podání hydrokortisonu 300 mg i.v. 
  • zavedení PMK, odběr moči (M+S), sledovat diurézu (při menší než 100 ml/hod (při adekvátní i.v. hydrataci) podat furosemid bolus 40 mg i.v. případně 20 % manitol 250 ml i.v. na 20 min) 
  • odběr KO + koagulace, urea + krea, minerály vč. kalia, ASTRUP, dle výsledku zvážit hemodialýzu 

ANAFYLAKTICKÁ REAKCE 

klinické příznaky 

  • pacient neklidný, anxiosní, v těžších případech soporosní, kopřivka, angioneurotický edem  
  • dušnost (bronchospazmus až asthmatický záchvat), cyanosa, tachypnoe, hypertenze a tachykardie (při hypotenzi a bradykardii jde o závažný stav) 

léčba 

  • okamžité zastavení transfúze 
  • podání krystaloidu i.v., kyslík maskou  
  • podání adrenalinu 0,5 – 1 mg i.v. během 1 – 2 min (možno po 5 min. opakovat) 
  • podání hydrokortizonu 300 mg i.v. jednorázově 
  • při těžkých formách s hypotenzí, bradykadií zvážit UPV 

Ostatní časté reakce a komplikace krevních transfúzí 

bakteriálně toxická reakce 

  • příčinou bakteriální kontaminace transfúzních přípravků 
  • klinicky febrilie, zvracení, septický šok (periferní vazodilitace s hypotenzí) 
  • protišoková léčba, širokospektrá ATB 

pyretická reakce 

  • každý potransfúzní vzestup TT o 1oC (teplota většinou nepřesahuje 38oC) 
  • příčinou obsah pyrogenů v transfúzních přípravků (produkty metabolismu mikroorganismů) 
  • nejsou-li jiné příznaky (dušnost, bolesti, hypotenze, bradykardie) pak není třeba léčbu přerušovat, léčba antipyretiky (Paralen tbl, Novalgin inj.) event. kortikoidy (Hydrocortizon)  

kožní eflorescence 

  • objeví-li se později než za 10-15 min po začátku transfúze a nejsou-li spojeny s jinými příznaky, není třeba krevní převod přerušovat, podávají se antihistaminika (Dithiaden tbl.) event. kortikoidy, lokálně Ca mast  

objemové přetížení 

  • srdeční selhání z objemového přetížení po podání transfúze se projeví kardiální dušností (chrůpky na plicích, vysoký CVP, na rozdíl od anafylaktické reakce s dušností z bronchopasmu vzniká později) 
  • léčba diuretiky (Furosemid i.v. bolus 40 mg, event. 80 – 120 mg u pacientů s renální insuficiencí v dokumentaci)

VYPRACOVANÁ TÉMATA Z CHIRURGICKÉ PROPEDEUTIKY:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*