12. Celkové znecitlivění (rev. 2026)

13.3.2026 Langenbeck 3. ročník, Chirurgická propedeutika 0
anestezie

Níže zpracovaná témata z chirurgické propedeutiky mají sloužit jako podklad ke zkušebním otázkám z předmětu chirurgická propedeutika pro 3. ročník všeobecného lékařství 1.LF UK.
Je možné je využít i ke studiu obdobných témat z obecné chirurgie ke státní zkoušce z chirurgie v 6. ročníku studia. Nenahrazují však studium oficiálních doporučených učebnic oboru chirurgie.

Otázky jsou zpracovány se snahou o maximální použitelnost v praxi, o porozumění základním pojmům oboru a vůbec definování těchto pojmů a jejich základní klasifikaci.
Řadu témat (chirurgická sutura, obvazování, operační technika…) je nutné k plnému pochopení a prožití doplnit vlastní praxí na stážích a operačních sálech, popř. zhlédnutím výukových videozáznamů (websurg, SAGES, youtube a dalších). Denní praxe přináší i řadu sporných momentů, kde je nutné kromě spolehnutí na vlastní zkušenosti především se obracet na aktuální guidelines (např. web ww.uptodate.com). Navíc propedeutika je jen jakýmsi úvodem do oboru, proto může vypadat hodně teoretická - nakonec plného jejího pochopení dosáhnete stejně až po absolvování chirurgie speciální.

Vypracoval: MUDr. Jan Pastor
Editor: MUDr. Kristian Chrz


Anestézie – vyřazení vnímání všech podnětů (analgézie – pouze vyřazení vnímání bolestivých podnětů) 
Dělení anestézie: 

  • celková (narkóza) 
    • čistě inhalační (VIMA) 
    • čistě intravenózní (TIVA) 
    • doplňovaná (i.v. úvod, pokračování inhalační anestézií)  
    • vzácně intramuskulární nebo rektální (většinou u dětí) 
  • místní (lokální) 
    • jednorázová 
    • kontinuální / intermitentní  
  • kombinovaná (kombinace celkové a lokální anestézie) 
  • základní složky celkové anestézie (dosažení kombinací několika látek):  
    • vyřazení vědomí (hypnotický efekt), amnézie – celková anestetika intravenózní nebo inhalační 
    • vyřazení vnímání bolesti (analgetický efekt) – analgetika (silné opiáty) 
    • svalová relaxace – myorelaxancia  
    • vegetativní stabilita – parasympatolytika (atropin)  
  • podání celkových anestetik vede k vyřazení vědomí a útlumu dýchání, podání svalových relaxancií vyřadí dýchání úplně (nutnost intubace a UPV) 

Rozdělení celkové anestézie 

  • 1. doplňovaná anestézie 
    • kombinace inhalační a intravenózní anestézie s podáním opioidů a svalových relaxancií (díky kombinaci je možné podání nižších dávek a tím snížení toxicity), dva základní postupy: 
    • a. celková anestézie se svalovou relaxací a endotracheální intubací (nutnost UPV) 
    • b. celková anestézie bez svalové relaxace a intubace, s použitím obličejové nebo laryngeální masky  
  • 2. TIVA (total intravenous anaesthesia) – farmaka se aplikují pouze nitrožilně 
  • 3. VIMA (volatile anaesthetic induction and maintenance anaesthesia) – výhraně inhalační aplikace anestetik 
  • 3. kombinovaná anestézie – kombinace celkové a lokální anestézie 

Premedikace a prepremedikace 

  • podání léků před operačním výkonem (večer před a ráno v den výkonu) s cílem snížit psychické vypětí (sedace), tonus parasympatiku (vagové reflexy – salivace, bradykardie až asystolie, laryngospazmus), utlumit bronchiální sekreci a zajištění analgézie, pokud jsou bolesti už před operací 
  • večer před výkonem (prepremedikace) – hypnotikum (Hypnogen) nebo anxiolytikum (Oxazepam, Diazepam) tbl p.o.  
  • ráno v den výkonu (premedikace) – sedativum, hypnotikum, anxiolytikum (Diazepam, Oxazepam tbl.) + vagolytikum (Atropin i.m.) + popř. analgetikum (Dolsin i.m.) – podání u plánovaných výkonů 45 min. před operací (poté pac. již zůstává v klidu na lůžku, nevstává, a je dopraven na operační sál), u akutních výkonů i.v. na operačním sále před zahájením celkové anestézie  
  • lačnění před výkonem – u plánovaných výkonů 2 hod. tekutiny (může ráno zapít tbl premedikace a chronické medikace), 6 hod. pevná strava, u akutních výkonů je vysoké riziko aspirace (zavedení NGS u ileózních stavů…) 

Látky používané k celkové anestézii 

  • 1. inhalační anestetika 
    • a. plynná – oxid dusný  
    • b. kapalná (odpařování par) – izofluran, sevofluran 
  • 2. intravenózní anestetika 
    • a. barbiturátová – thiopental 
    • b. nebarbiturátová – etomidát (Hypnomidate), propofol (Diprivan), ketamin (Narkamon) 
  • 3. benzodiazepiny – midazolam (Dormicum) jako celkové anestetikum, Oxazepam Diazepam jako anxiolytika 
  • 4. silné opioidy – fentanyl, sufentanyl (Sufenta), remifentanil 
  • 5. svalová relaxancia 
    • a. depolarizující – suxamethonium (Succinylcholinjodid – SCHJ) 
    • b. nedepolarizující – pankuronium (Pavulon), pipekuronium (Arduan), vekuronium (Norcuron), roku-ronium (Esmeron), atrakurium (Tracrium), cisatrakurium (Nimbex) 
  • intravenózní celková anestetika jsou asociativní (útlum činnosti CNS od kůry směrem kraniokaudálním v závislosti na dávce – thiopental, propofol, etomidát, midazolam) nebo dizociativní (oddělení vědomí od vnímání bolesti – ketamin)  
  • účinek nedepolarizujících myorelaxancií se ruší neostigminem i.v. (současně se podává atropin k vyrušení muskarinových účinků)  
  • antagoniostou opiátů je Naloxon, antagonitostou benzodiazepinů je flumazenil (Anexate) 

Průběh celkové anestézie 

  • historické je rozdělení Guedelovo (platilo pro narkózu éterem): 
  • 1. fáze – analgézie při zachovalém vědomí 
  • 2. fáze – ztráta vědomí s excitací a motorickým neklidem 
  • 3. fáze – chirurgická anestézie s tolerancí, vegetativní a oběhovou stabilitou 
  • 4. fáze – intoxikace, selhání oběhu 

V součastnosti dělíme průběh anestézie na: 

  • 1. úvod – vstup anestetika do organismu a distribuce do CNS (podání i.v. anestéztika) se zajištěním dýchacích cest (oxygenace, podání krátkodobého myorelaxancia (sukcinylcholinjodid) a endotracheální intubace) 
  • 2. udržování a vedení anestézie – udržování účinné koncentrace anestetika v CNS (inhalace par anestetika ve směsi s O2 a vzduchem nebo s N2O, současné podávání analgetik, středně nebo dlouhodobě působících myorelaxancií, vagolytik) 
  • 3. probouzení – zastavení přívodu anestetika – návrat vědomí, návrat obranných reflexů (kašel), extubace  
  • při probuzení jsou známkou odeznění účinku anestetik a myorelaxancií: 
    • zvednutí hlavy 5 cm nad podložku 
    • odkašlání 
    • eupnoe (normální dechová frekvence bez zvýšeného dechového úsilí, přiměřené dechové objemy (450 –  500 ml), normální SpO2) 
  • součástí celkové anestézie je zajištění žilního přístupu (periferní nebo centrální), zajištění průchodnosti dýchacích cest (trojhmat, ventilace maskou, laryngeální maskou nebo endotracheální intubace – v tom případě je nutná UPV (vždy při podání svalových relaxancií), hrazení krevních ztrát (infúzemi do 20% krevních ztrát, u vyšších podání transfúze), monitorace vitálních funkcí a hloubky anestézie  

Monitorace v průběhu celkové anestézie 

  • 1. vitální funkce – TK, P, DF, TT, EKG, SpO2, ETCO2 (kapnometrie) 
  • 2. klinické sledování – poslechem dýchání, periferní prokrvení a kapilární návrat  
  • 3. hloubka anestézie a svalové relaxace – napínání břišních svalů („tlačení“ – hlásí operatér), tachykardie, pocení, slzení, svalové stahy a grimasování, interference s ventilátorem, střídání hypo- a hypertenze  

Komplikace celkové anestézie 

  • nejčastěji v úvodu do anestézie a při probouzení 
  • 1. komplikace v úvodu do anestézie 
    • neschopnost zajištění dýchacích cest a ventilace (obtížná intubace, zaintubování do jícnu nebo do bronchu) 
    • aspirace žaludečního obsahu – uložení do Trendelenburgovy polohy, odsátí z dýchacích cest 
    • anafylaktický šok na podané léky  
  • 2. komplikace při probouzení  
    • hypoventilace (nedostatečné probuzení a přetrvávání účinku svalových relaxancií) 
    • hypovolemie z krevních ztrát  
  • 3. komplikace v průběhu anestézie 
    • peroperační arytmie, ischemie (IM) a srdeční zástava – antiarytmika, defibrilace, resuscitace  
    • vagový reflex (tlak na hrtan, divulse anu) – bradykardie, hypotenze, bronchospazmus – podání vagolytika (Atropin), popř. inhalace betamimetika při bronchospazmu 
    • vzduchová embolie z operačního pole 
    • hypotenze a hypovolemický šok z velké krevní ztráty 
    • maligní hypertermie – léčba podáním dantrolenu 
    • centrální cholinergní syndrom – léčba podáním fyzostigminu  
    • podchlazení 

VYPRACOVANÁ TÉMATA Z CHIRURGICKÉ PROPEDEUTIKY:

Související články

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*