Oficiální info:
Stáže se odehrávají (naneštěstí) v Thomayerově nemocnici v 8.00 na plicní klinice naproti sekretariátu. V pondělí a v úterý jsou jenom přednášky. Ve středu se konají stáže od 8:00 do 12:00 na Karláku na klinice tuberkulózy a plicních nemocí. Ve čtvrtek jsou pak znovu přednášky na Tomayerce a pak se na hodinu dostanete na oddělení poslouchat pár pacientů. Poslední den stáže jsou (překvapivě) jenom přednášky a (aspoň něco) nepíše se test. Zápočet dostanete za docházku. Účast je stoprocentní, ale slyšela jsem, že když vám chybí podpis, pán přednosta vás rád vyzkouší. Prezence se kontroluje ústně každé ráno při první přednášce.

Realita:
Ehm. Nepíšu to anonymně a nechci provokovat, ani být zlá, ale musím. Přiznávám se, že nemám ráda Tomayerku. Je na konci světa a jediná hezká věc na celé nemocnici jsou mufloni. Ty vyfotíte hned v pondělí a pak se nemáte na co těšit. My jsme měli ne?štěstí a pán přednosta měl počas naší stáže dovolenou. To co jsem o něm slyšela: „Hned v pondělí má přednášku, na které zkouší a za nevědomosti rozdává černé puntíky. Když přijdete pozdě, dostanete černý puntík. Pokud se vám nasbírají černé puntíky, pan přednosta vás na konci stáže vyzkouší.“ Nevím za kolik puntíků se zkouší. Pak jsem se doslechla, že „Pan přednosta to celé přeháněl tak moc, až to nebylo strašidelný, ale směšný.“ Ostatní přednášející byli v pohodě a chápaví, když někdo musel jít na vlak domů… Asi na klinice funguje určitý kompenzační mechanizmus.

Středa na Karláku byl nejlepší den stáže. Podíváte se na bronchoskopii, dostanete pacienta do dvojice a pak je rychlá přednáška s panem primářem. Ten nic neřeší a je vtipný. Vyplatí se vydržet do konce.

Pacienti na Tomayerce byli klinicky na poslech zajímaví. Ja chápu, že je nás hodně a že lékaři mají i jinou práci jako se věnovat medikům… ale proč? Proč, nemáme víc praktických stáží? Jak mám vědět poslouchat plíce, když jsem je poslouchala 5 krát za celý týden stáže? Upřímně věřím tomu, že doma dokážu individuálně nastudovat astma, sarkoidózu a jiné plicní nemoci. Stačilo by, kdyby se na přednáškách řešili klinické věci o nemocech a víc se chodilo na stáže. Šla bych jeden den na ambulanci. Chtěla bych vidět tuberkulózu. Ja nevím, možná že to není uskutečnitelné. Možná že si to představuju ideálně. Ale vážně, to nás nemůžu rozdělit do trojic a rozhodit nás po docela veliké klinice tak, abychom se vystřídali a viděli, to co budeme jednoho dne dělat? Když skončím školu, budu se fyzikálního vyšetření pro nedostatek zkušeností obávat. Abych byla férová, je to problém organizace více stáži, nejenom plicního.

Subjektivní závěr:
Stáž se mi nelíbila.