Obecně je důležité si uvědomit:

• sval musí přecházet nějaký kloub – nikdy nemůže začínat a končit na té samé kosti (byl by logicky k ničemu)
• pokud má sval nějaký vztah k určitému nervu (prochází mezi jeho hlavami, vsouvá se pod něj, proráží ho…), tak ho taky inervuje (např. m. coracobrachialis – starým názvem m. perforatus Gasseri – proráží ho n. musculocutaneus, který ho taky inervuje; nebo mezi krátkými hlavami m. triceps brachii prochází n. radialis – copak ho asi bude inervovat? 😉
• anatomické struktury nejmenují tak, jak se jmenují, jen tak pro nic za nic – je-li na kosti nějaká tuberositas glutea, copak se na ni asi bude upínat? Stejně tak crista supinatoria, linea pectinea, tuberositas deltoidea… Popřípadě fascia clavipectoralis – je mezi claviculou (popř. m. subclavius) a m. pectoralis minor apod.
• co se týče funkce – „rybář“: představte si, že stojíte na začátku svalu, hodíte udici na jeho úpon a navinete lanko (tzn. přitáhnete místo úponu k sobě) – pak se vůbec funkce nemusíte učit nazpaměť, protože to lehce odvodíte (jenomže to vyžaduje dobrou znalost polohy kostěných struktur)
• u jiných svalů je jejich hlavní funkce obsažena v názvu – proto musím tušit, že např. m. supinator nebude dělat pronaci a m. pronator quadratus supinaci 🙂
• pokud si nejsem jist, co držím za nerv, podívám se, jak je asi tlustý a zkusím se zamyslet, kolik toho inervuje – třeba n. musculocutaneus je proti n. radialis jen ubohá nitka – ze zřejmého důvodu 😉

Indicie k zapamatování, popř. rozpoznání na pitevně, případně „specialitky“, které ctěná ruka prof. Čiháka opomněla zařadit, případně to, co si studenti rádi nepamatují:

PLETENEC PAŽNÍ a AXILLA: 

• speculum rhomboideum– vazivová část začátku m. trapezius nad vertebra prominens – tedy C7 – predilekční místo vzniku dekubitů (proleženin)
• plica axillaris posterior – tvořena úponovou částí m. latissimus dorsi a m. teres major – oba se upínají stejně na crista tuberculi minoris, o m. teres major se navíc dá mluvit jako o „lopatkové hlavě“ m. latissimus dorsi (stejný průběh snopců, stejný úpon)
• plica axillaris anterior – tvoří ji úponová část m. pectoralis major a m. pectoralis minor (úpon na crista tuberculi majoris, resp. proc. coracoideus)
• a teď už zbývá jen mediální ohraničení – m. serratus anterior (leží na hrudní stěně), laterální ohraničení – humerus – a vrchol (jelikož axilla má tvar jehlanu) – je to dolní okraj ramenního kloubu; obsah – nervově-cévní svazek pažní (vasa subclavia a plexus brachialis) plus nějaké uzliny („nějaké“ prozatím; později jistě zcela konkrétní, ale zatím si tím nelamte hlavu)
• začátky mm. rhomboidei – processus spinosi: minor: poslední 2 krční, major: první 4 hrudní
• funkce mm. rhomboidei – táhnou lopatky směrem k páteři = „vyprsení“
• fascia clavipectoralis – je rozepjatá mezi m. pectoralis minor a m. subclavius (resp. claviculou): viz sagitální řez axillou! – skrz tuto fascii prochází a. thoracoacromialis na povrch (větev a. axillaris) a do hloubky se zanořuje vena cephalica (a pak se v axille vlévá do v. axillaris – opět viz sagitální řez axillou
• rotátorová manžeta – m. infraspinatus, supraspinatus, teres minor (zezadu a shora, úpon na tuberculum majus humeri), m. subscapularis (zepředu, úpon tuberculum minus humeri)
• m. serratus anterior – jeho hlavní funkcí je to, že zvedá paži nad horizontálu! Jistě je to i pomocný sval inspirační, ale examinátoři by vás neměli moc rádi, pokud byste toto vystřelili jako první!
• když už jsme u toho serratu – Sorgiusova uzlina ležící na jeho třetím zubu: je to sentinelová uzlina při šíření nádorů prsu (sentinelová = zjednodušeně řečeno první, co stojí v cestě)
• orientace plexus brachialis: prvním, základním krokem (kromě nalezení samotného plexu :D) je najít vidličku n. medianus – tím vylučovací metodou odliším fasciculus posterior. N. axillaris skutečně míří do axilly; n. radialis potom dozadu za humerus mezi krátké hlavy tricepsu, do sulcus n. radialis. Z fasciculus medialis jde n. ulnaris (poznáte dle průběhu – za med. epicondylus humeru – sulcus n. ulnaris) – z f. lateralis žádný podobný tlusťoch neleze (kromě radix lat. n. med., samozřejmě) – jen n. musculocutaneus a ten je docela tenký. Ještě co se týče n. cut. brachii a antebrachii medialis – většinou se nějaká tenká šňůrka lezoucí z mediálního fascikulu zachová – bývá to n. cut. antebrachii med. (stoprocentní jistotu pak máte, že je dostatečně dlouhý, že dosáhne až na antebrachium).

BRACHIUM 

• m. biceps brachii – dlouhá hlava – štíhlá, laterálně; krátká hlava – tlustá, mediálně („pohádka o Dlouhém a Širokém“)
• aponeurosis m. bicipitis brachii neboli lacertus fibrosus – část snopců úponové šlachy bicepsu, které se oddělují a přechází v plochý pruh upínající se do povrchové facie předloktí (chceme-li vybavit bicipitový reflex, klepeme právě na lacertus fibrosus)
• m. coracobrachialis– skrz něj prochází n. musculocutaneus – podle toho také starý název „m. perforatus Gasseri“ 😉
• flexe vlokti – dělá ji biceps spolu m. brachialis – jenomže při pronaci (v nadhmatu) se úponová šlacha bicepsu navíjí na radius, tedy síla bicepsu nemůže být plně využita. V podhmatu se ale na flexi podílejí oba svaly plnou měrou, a proto se nám činky zvedají lépe v podhmatu.
• Foramen humerotricipitale (laterální 4hranné, ohraničení: med. caput longum m. tricipitis brachii, lat. humerus, sup. m. teres minor, inf. m. teres major) et omotricipitale (mediální 3hranné, ohraničení: lat. caput longum m. tricipitis brachii, sup. et inf. m. teres major et minor):
• — Foramen humerotricipitale: humero- proto, že jednou z jeho hranic je humerus, a také proto, že tudy prochází a. circumflexa humeri posterior (posterior, protože se díváme zezadu) a n. axillaris, který se zde otáčí kolem collum chirurgicum humeru – tedy pozor na zlomeniny a poranění n. axillaris
• — Foramen omotricipitale: cokoliv je „omo“, má co dělat s ramenem, většinou též specificky s lopatkou – proto si pamatujeme, že zde nalezneme a. circumflexu scapulae (je-li něco „circumflexus, -a, -um“, tak se to kolem něčeho obtáčí – zde tato artérie kolem krčku skapuly)

ANTEBRACHIUM 

• flexorovou, tedy přední skupinu až na výjimky inervuje n. medianus – ten spolehlivě najdeme a) mezi hlavami m. pronator teres, b) mezi 2. a 3. vrstvou této skupiny, tj. mezi flexory prstů (viz též průřez antebrachiem); výjimky inervované n. ulnaris: m. flexor carpi ulnaris (mezi jeho hlavami n. ulnaris prochází, navíc laterálně od jeho úponové šlachy ho budeme hledat na distálním předloktí)
• extenzorová, tedy zadní skupina – inervovaná celá n. radialis
• connexus intertendinei – vazivové můstky (spojky) mezi šlachami společného extenzoru prstů – proto jde samostatná extenze III. a IV. prstu tak blbě (při pokusu o jejich samostatnou extenzi si musíme ostatní prsty v dlani přidržet palcem). Někomu jde blbě i samostatná extenze malíčku – to znamená, že nemá samostatný m. extenzor digiti minimi
• foveola radialis – neboli „fossa tabatiere“ – mezi šlachami m. extensor pollicis longus (když se díváte na dorsum ruky, tak je nahoře) a m. ext. poll. brevis a m. abductor pollicis longus (ty jsou dole) – je tam při radiální dukci hmatná os scaphoideum a také a. radialis
• laterální skupina – celá inervovaná z n. radialis
• m. supinator – má dva začátky – povrchový na lat. epikondylu humeru a druhý na laterálním okraji ulny – mezi těmito dvěma začátky je vazivový oblouček: Frohseho arkáda (čti „Frózeho“) – pod ni zabíhá hluboká větev n. radialis – tedy n. radialis se někde nad m. supinator bude štěpit na r. profundus et r. superficialis
• Neplést!! M. flexor digitorum superficialis má 2 hlavy / m. flexor digitorum profundus má hlavu jenom 1, ale je diploneurální!!
• laterální skupina svalů na antebrachiu – začátky se řadí postupně proximo-distálně – m. brachioradialis začíná nejproximálněji (lat. strana humeru), m. extensor carpi radialis longus o něco distálněji (lat. epicondylus humeru), m. extensor carpi radialis brevis nejdistálněji (lat. epicondylus humeru + ligamenta loket. kloubu)
• n. medianus se jmenuje medianus z toho důvodu, že je uprostřed – mezi n. ulnaris a n. radialis – tudíž ho budu hledat na antebrachiu někde uprostřed – ale pozor, je schovaný mezi flexory prstů (kdežto n. ulnaris je relativně povrchově; n. radialis najdu spolehlivě ve Frohseho arkádě)
• není žádná a. mediana!!
• n. medianus ani ulnaris neinervují nic na brachiu – až na antebrachiu!
• n. radialis NIKDY nejde na přední stranu horní končetiny – a to jak na brachiu, na antebrachiu, tak i na ruce! Nemůže tedy inervovat žádný ze svalů předních skupin.
• na antebrachiu (i na bérci) se, co se týče poznávání svalů, s výhodou orientuju podle jejich úponů – tzn. budu za sval tahat tak dlouho, dokud neuvidím hýbat se nějakou šlachu na ruce/noze (nebo dokud ho neurvu – což moc nedoporučuju, pak už se to poznává hůř 🙂 – a naopak, pokud dostanu za úkol sval hledat, najdu nejdřív šlachu u úponu, za tu zatahám a copak se asi stane…? (upozorňuju, že na řádně seschlých či nedostatečně vypitvaných preparátech se nestane NIC a vy budete odkázáni sami na sebe)

RUKA 

• na ruce jsou tři prostory: thenar (inervace až na výjimky – m. adductor pollicis a hluboká hlava krátkého flexoru palce – n. medianus), hypothenar (n. ulnaris) a střední prostor ruky (n. ulnaris)
• canalis carpi – mezi eminentia carpi medialis (os pisiforme + hamulus ossis hamati) a lateralis (tuberculum ossis scaphoidei et trapezii), spojuje je retinaculum flexorum; obsah: m. flexor carpi radialis (v radiální části, vlastní synoviální pochva), v ulnární části potom 8 šlach flexorů prstů ve společné synoviální pochvě, m. flexor pollicis longus ve vlastní synoviální pochvě a především n. medianus…. Syndrom karpálního tunelu = syndrom útlaku n. medianus – projeví seatrofií thenaru a nemožností opozice palce
• Guyonův kanál (čti „Gyjónův) – mezi os pisiforme a hamulus ossis hamati nad retinaculum flexorum – prochází tudy n. ulnaris et vasa ulnaria – může být utlačen stejně jako n. medianus
• mm. interossei:
• — dorsales: jsou 4, takže vlastně vyplňují všechny prostory mezi metakarpy. Mají dvě hlavy, vždy začínající na sousedních metakarpech a upínají se do dorsální aponeurózy prstu, který je blíž 3. prstu = tj. osa jejich úponu směřuje KE třetímu prstu. Přeloženo: MID primus je upne na ukazovák, MID secundus na třetí prst, MID tercius zase na třetí prst a MID quartus na 4. prst. Jsou to abduktory prstů (viz mnemotechnické pomůcky ;).
• — palmares: jsou 3 (palec totiž svůj MIP nemá). Mají jen jednu hlavu, která začíná na metakarpu toho samého prstu, do jehož dorsální aponeurózy se upne – tvoří tedy takové „obloučky“ obcházející mtc-phalangový kloub. Osa úponu tentokrát směřuje OD třetího prstu. Jsou to adduktory prstů (tím pádem si lze pamatovat, že palec svůj MIP nemá, protože ho nepotřebuje – neboť má svůj vlastní speciální adduktor).
• chytne-li vás zkoušející za řasu rozepjatou mezi palcovým a druhým metakarpem s dotazem, co to je: správná odpověď zní m. interosseus dorsalis primus. Pokud byste chtěli být superchytří, tak můžete dodat, že také caput transversum m. adductoris pollicis.

Mnemotechnické pomůcky:

Větve a. brachialis: PrDelNuCoCoBiCoCo:

• a. profunda brachii
• a. deltoidea
• a. nutricia
• a. collateralis media
• a. collateralis radialis
• a. bicipitalis
• a. collateralis ulnaris superior
• a. collateralis ulnaris inferior

Funkce mm. lumbricales:
interfalangové klouby v extenzi, metacarpofalangové ve flexi – dělá to takovou stříšku: ┌ (jako když mávám na rozloučenou) → „nevíte, co dělají mm. lumbricales? …tak pápá“

Funkce mm. interossei na ruce:
„jak se drží ženská“ – zezadu (myšleno za zadek – prsty v abdukci) – mm. interossei dorsales = abduktory; zepředu (myšleno za ňadra – prsty v addukci) – mm. interossei palmares = adduktory

Plexus brachialis: Líbal Martin Martinu Po Ramenou A Martina Měla Cucflek U Cecku.
Líbal – fasciculus Lateralis:

• Martin – radix lateralis n. Mediani
• Martinu – n. Musculocutaneus

Po – fasciculus Posterior

• Ramenou – n. Radialis
• A – n. Axillaris

Martina – fasciculus Medialis

• Měla – radix medialis n. Mediani
• Cucflek – n. Cutaneus brachii medialis
• U – n. Ulnaris
• Cecku – n. Cutaneus antebrachii medialis

Plexus lumbalis: In India Gibt es Kein Frisches Obst.
In – n. Iliohypogastricus
India – n. Ilioinguinalis
Gibt – n. Genitofemoralis
(es)
Kein – n. Cutaneus femoris lateralis
Frisches – n. Femoralis
Obst – n. Obturatorius

Plexus sacralis: Idiot Gustav měl Celý Prst v Gipsu.
Idiot – n. Ischiadicus
Gustav – n. Glutaeus superior
(měl)
Celý – n. Cutaneus femoris posterior
Prst – n. Pudendus
(v)
Gipsu – n. Glutaeus inferior

Útvary v lacuna vasorum: CloVAN
medio-laterálně: lymphonodus Cloqueti, vena et arteria femoralis, ramus femoralis n. genitofemoralis

Vztahy a. et v. poplitea a n. ischiadicus ve fossa poplitea:
buď „bolí, teče, stříká“ – když vás někdo sekne zvenčí do kolene (bolí – nerv – nejlaterálněji a nejpovrchověji, teče – vena, stříká – arterie – nejmediálněji a nejhlouběji)
nebo AVeN (mediolaterálně a., v., n.)

Svaly na ventrální straně bérce: Ti HaDi
m. Tibialis anterior nejmediálněji, m. extensor Hallucis longus uprostřed, m. extensor Digitorum longus nejlaterálněji (na dors. straně to je DiTiHa)

Útvary za mediálním kotníkem: TiDiAVeNeH
m. Tibialis posterior, m. flexor Digitorum longus, arteria et vena tibialis posterior, nervus tibialis, m. flexor Hallucis longus

Útvary před mediálním kotníkem: SaManTA
n. Saphenus, vena saphena Magna, m. Tibialis Anterior

Útvary za laterálním kotníkem: SuPaPePe
n. Suralis, vena saphena Parva, m. Peroneus brevis, m. Peroneus longus

Útvary v plantě: jABLKo
A – plantární Aponeuróza
B – m. flexor digitorum Brevis
L – m. flexor digitorum Longus
K – m. quadratus plantae

Obrazy obrn nervů:
n. Radialis – labutí kRk
n. Medianus – gesto vyjadřující „Mír“ (ukazováček a prostředníček v extenzi, prsteníček a malíček ve flexi)
+ n. ulnaris – to, co zbývá (drápovitá ruka)
n. peroneus Communis – Kohoutí chůze

Zdroj : Lenjulenka

Materiály k předmětu

Zpět na Přehled studijních předmětů