Radiologie je týdenní předmět, který se nijak nevymyká pravidlům ostatních předmětů – chodíte na přednášky, na stáže, sbíráte docházku a na konci se z krátkých vypracovaných otázek naučíte na zkoušku.

 

O zkoušce se sluší napsat trošku víc.
Zkouší (vždy a všechny) pan docent Ort („Ten je v důchodu a má na to čas!“ – slova jednoho z vyučujících ).
Je to člověk velmi milý, byť se občas ptá velmi ale velmi divně. Já jsem ho zažila jen jako „prvorepublikového gentlemana“, ale z doslechu znám i úplně opačné názory (které ale publikovat nebudu, protože víme, jak to s pomluvami chodí…). Ke zkoušce přijďte hlavně včas! Psychicky se připravte na to, že pravděpodobně budete na otázku odpovídat „z voleje“, ale vyžádáte-li si čas na přípravu, měli byste ho i dostat.

Po vytažení otázky je NUTNÉ postupovat asi takto: „Dobrý den! Já jsem……. a vytáhl jsem si otázku číslo…“. Pan docent se s vámi přivítá, představí se vám a následovat bude vcelku příjemná zkouška.

 

Počítejte ale i s tím, že leckdy budete odpovídat na fakt divný věci (tady ale nepanikařte, zapojte rozum, svůj názor si nějak smysluplně obhajte a bude to dobrý. Na otázky pana docenta totiž není možné znát vždy odpověď, je třeba se ale tvářit, že vás daná problematika pohltila a inteligentně konverzovat ).

Pan docent na mě subjektivně opravdu působil jak z filmů pro pamětníky, neni tedy vůbec od věci chovat se zrovna tak – dámy, buďte milé, inteligentní, usmívejte se a uberte na výstřihu. Pánové, nezapomeňte na vázanku či motýlka a vzpomeňte, že ne vždy v historii byli muži jen lovci zvířat (není vůbec od věci pustit si černobílý film s Oldřichem Novým a nacvičit si pár efektních triků – nemusíte se pořád jenom šrotit z knížek)

Druhou částí zkoušky je popis snímku. Ideálně si „postup“ zapište na pondělním semináři s panem docentem a do puntíku ho aplikujte. Začněte nejprve tím, na co koukáte a diagnózu velmi opatrně tipujte až na úplném závěru a budete-li k tomu vyzváni.

Summa summárum, nebojte se! Na radiologii budete rádi vzpomínat. A pokud si zafixujete, že u snímků je dobrý nejdřív vědět, na co koukám, mnohdy vám to později zachrání krk