Nečekej, že s tebou lékař bude cítit.
Soucit s pacientovým utrpením by mohl zavinit ztrátu nutné vědecké objektivity.
Tvař se stále radostně.
Doktor vede rušný život a potřebuje veškerou vlídnost a podporu, kterou mu můžeš poskytnout.
Snaž se trpět tou nemocí, na kterou jsi léčen.
Měj na paměti, že si doktor musí udržovat profesionální reputaci.
Nestěžuj si, že ti léčba nepomohla.
Musíš uvěřit, že lékař pronikl hluboko ke kořenům tvé choroby, což je důležitější než trvalá invalidita, která tě postihla.
Nikdy nežádej po lékaři, aby ti vysvětlil, co s tebou dělá nebo proč to dělá.
Je od tebe drzé myslet si, že tak složité věci se dají vysvětlit tak, abys jim i ty porozuměl.
Ochotně se podrobuj novým experimentálním léčebným postupům.
I když ti chirurgický zákrok nepomůže, článek v lékařském časopise vzbudí jistě velký zájem.
Plať lékařovy účty ochotně a včas.
Máš si pokládat za čest, že můžeš (i když jen skromně) napomáhat blahobytu lékařů a jiných lidumilů.
Netrp chorobami, které si nemůžeš dovolit.
Je do nebe volající drzostí onemocnět chorobou, která přesahuje tvé finanční možnosti.
Nikdy neprozrazuj chyby, kterých se lékař při tvé léčbě dopustil.
Vztah lékaře a pacienta je důvěrný a je tvou svatou povinností jej chránit před vyzrazením.
Za žádných okolností neumírej v lékařově přítomnosti nebo v době, kdy jsi v jeho bezprostřední péči.
Způsobil bys mu tím zbytečné rozrušení a rozpaky. A hlavně toho papírování!
Buďte první kdo přidá komentář