Chtěla jsem si cestou z práce koupit něco dobrého za odměnu, a tak stojím před regálem sladkostí a zjišťuju, že vlastně mám úplně stažený žaludek a na nic nemám chuť. V hlavě mi zní otázka „stojí mi to za to???“.
Mám za sebou další 26-hodinovou službu. Pracovní dobu mám normálně od pondělí do pátka 7:00-15:30 a k tomu navíc služby, kdy v práci zůstávám až do druhého dne do rána jako jediný lékař na celém dětském oddělení. Mám tedy měsíčně 40-50 hodin oficiálních přesčasů. U nás se ale slouží málo, tak 3-4 služby za měsíc, na jiných odděleních a v jiných nemocnicích mají lékaři bežně 2x víc služeb. Občas se mě lidi udiveně ptají, jaktože jdu do práce i o víkendu. To víte, nemocnice nikdy nezvírá, takže ano, pracujeme i o víkendu, i v noci, i na Štědrý večer.
Někdo může namítnout, že když je klidná služba můžu jít přece spát. Bohužel v dnešní době mnoho rodičů neumí dítěti podat ani léky na teplotu a vyráží na pohotovost, když dítě kašle, když má zaražené prdíky, ba dokonce když chytí klíště, takže těch klidných služeb mnoho není. U nás na oddělení pracují samí mladí lékaři, kromě primáře tam je jen jeden další atestovaný lékař. Takže pokud se vám zdá, že doktor, který na pohotovosti ošetřuje vaše nemocné dítě, vypadá dost mladě, nejspíš má skutečně teprve pár měsíců praxe.
Abych si mohla udělat atestaci, potřebuju 5 let praxe, z toho celkem 12 měsíců na vyšším pracovišti, u nás by to znamenalo 12 měsíců dojíždět na stáž do Českých Budějovic. Jenomže tam začínají stážisty z jiných nemocnic odmítat, protože na to prostě nemají kapacitu. Vláda projednává víc než rok nový zákon, který naše vzdělávání možná usnadní, možná ztíží, to zatím nikdo s jistotou neví.
Tak kde je schovaná ta krize ve zdravotnictví? Běžnému člověku se zdá, že přece všechno klape. Jenže v některých městech je téměř nemožné najít obvodního lékaře. Okresní nemocnice nyní fungují díky lékařům v důchodu nebo pár let před důchodem, jinde zase díky cizincům. Absolventi se nemají od koho učit a nikdo na ně pořádně nedohlíží. Sester je tragicky málo a ty nové dnes sice musí mít titul Bc., ale ve skutečnosti mají ze školy jen minimum praktických zkušeností. A všichni pracují desítky hodin přesčas. Zdá se, že se nic moc nezmění dokud se české zdravotnictví totálně nezhroutí. Lékařská komora varuje: „Bezpečnost zdravotní péče již nedokážeme garantovat.“ Nový zákon je však stále kdesi v nedohlednu a ministr Němeček veřejně prohlašuje, že je české zdravotnictví velice efektivní a zdravotníkům za jejich práci poděkoval.
Takže se sama sebe ptám, stojí mi to za to? Ta zodpovědnost za pacienty + stres + vyčerpání při službách a ještě navíc za málo peněz. Odpověď je sice jasná, ale vykašlat se na služby nemůžu, poštvala bych si proti sobě vedení nemocnice, rozčílila bych primáře a nechala ve štychu své kolegyně a kolegy. A úplně odejít nechci, vždyť mě ta práce občas i baví.
(Na veřejnosti se o realitě českého zdravotnictví evidentně moc nemluví, takže jestli chcete, sdílejte, ať se to aspoň dozví více lidí.)
Mate naprostou pravdu, jen v jedné věci se tragicky mýlíte.Sestry Bc.mají při studiu povinných 2300 hodin praxe, kterou musí splnit a to zdarma a z velke části během prázdnin, které si většina jiných studentů uživa cestováním nebo si aspoň vydělá na brigádě.K tomu většina VŠ sester ma předchozí vzdělání ze SZS, takže mají praxe az az.Bohužel při dnešní kriticke personální situaci si sestra často na noční musí poradit sama, protoze opravdu nemůže čekat na lékaře přes 30 min.a při cca. Smutne, ze někteří lékaři stále narážejí na vzdělání sester, které proste nedokáží brát jako partnery, ale přeji si, aby sestry byly jejich podřízene a hromosvody.
Vítej v klubu…., Já jsem už trochu dál a mám soukromou praxi. To co popisuješ jsem zažíval 10 let. Nechci být vulgární, a proto nebudu vulgární a napíšu, že lituji mladé lidi plné ideálů až už lékařů či setřiček, když zjistí ,že jejich práce je hodinově odměněna 60-120kč/hod. zatím co zedník má 300-400 kč na hodinu na ruku! A mladé doktorky jsou na tom ještě hůře, vylezou ze školy ve 25-27 letech, k tomu 5-7 let než zatestují a kdy si mají udělat čas na to aby žily, užily si první výplaty, cestovaly. A kdy můžou mít děti? ve 35 letech? A kolik jedno? Jednoznačně inteligence je rizikový faktor. A těžce znevýhodněma. Pokud se něco pořádně nepos……e tak vše bude ve smyslu toho arabského přísloví. „Psy vyjí, ale kararavana putuje dál.“ Zkrátka všechno špatně, past na pasti…,