Každoročně se u studentů projevuje anatomické šílenství kolem testů. Studenti pak tráví spoustu času tím, že sledují na FB diskusích příspěvky kolegů, kde se stresují tím, který vyučující dělá jak těžké testy a jaké těžké věci se tam objevují a odkud jsou ty obrázky atp. Kdyby tento čas věnovali malování a studiu, tak jsou za vodou… Proto jsem chtěl sepsat několik informací o testech, aby nevznikaly informační šumy, a několik rad, jak se na testy připravovat, resp. nepřipravovat, a jak u testu zachovat klidnou hlavu…

První několik faktů:
Test má 30 testových slidů, každý je načasovaný na 30 vteřin. Test jste napsali, pokud dosáhnete 21 a více bodů. Každý vyučující připraví několik testů, které se budou centralizovat na sekretariátu a testy budou synchornizovány, aby byly všechny zhruba stejně obtížné. Takže vůbec nemá smysl řešit, kdo daný test dělal. Budeme dohlížet na to, aby úroveň jejich obtížnosti výrazněji nekolísala. Není pravda, že na začátku června dáváme testy lehčí a ke konci těžší!!! (tento kec vzniká ze statistik, kdy prostě na začátku chodí obvykle chytřejší studenti a tak prostě na začátku jsou ta čísla optimictičtější). Ráno se vždy náhodně vybere jeden test a ten se promítne. Takže osoba, která vám test pouští, není zcela automaticky osobou, která test vyráběla… Ona obtížnost testů je dost individuální… někomu prostě ten test nemusí sednout, někomu ano…
Opravdu nemáme žádné tabulky či nařízení, kolik studnetů máme pustit a kolik ne!!!

Osobní příprava na test:
Největší chyba studentů je, že se někdy prostě „učí jen na test“!… uvědomte si, že v testu může být jakýkoli obrázek z jakéhokoli úhlu… pokud trávíte několik dní, jen tím, že koukáte na obrázky v různých knihách a studujete popisky, tak se nikdy nenaučíte různé vztahy mezi strkuturami a pokud pak obrázek bude jen trochu jinak vystínován nebo trochu jinak natočen, nemáte šanci to poznat… některé obrázky jsou prostorově složitější a je nutné trochu selské uvažování typu… „aha, tohle je takhle struktura, to je jasné, a ta šipka ale ukazuje na tohle vedle… a vedle toho přece jde bla bla…“… na test se opravdu nejlépe připravíte tím, že se budete učit teorii a úplně nejlepší, co můžete pro test udělat… když budete ty obrázky umět načrtnout a namalovat!

Druhy obrázků v testu:
Často řešíte, z které knihy jsou v testu obrázky… upřímně? … ze všech! v době skenerů a PDF dokumentů (a vyhledávání na googlu) jsme tam schopni dát prakticky cokoli odkudkoli! vím, že jsou nějaké vynesené staré testy… ale uvědomte si, že každý vyučující má svou databázi a že se často prostě ty obrázky obměňují… ono těch obrázků nakonec zas není tolik… pokud si projdete jeden, dva atlasy den před zkouškou (nebo během studia), tak vás nic moc nepřekvapí. Maximálně jeden či dva obrázky (vesměs řezy). Aneb, jak říká David Sedmera: „Každý test je lehký… dokud jsou ty obrázky jen z člověka“
Jinou kapitolou jsou histologické obrázky. Nechceme po vás určovat preparáty (na to máte jiný ústav)… pokud tam bude histologie, tak jsou to obvykle schémata obecně známých buněk, s tím ,že obvykle je někde v rohu slidu naznačen orgán, ve kterém se nacházíte.

Struktura testu:
Obvykle se snažíme postupovat ve slidech od začátku anatomie ke konci… tedy, začíná se kostmi, klouby, svaly, lebkou, GIT, resp., močopočo, srdce, PNS, CNS, oko ucho… není to sice pravidlo, ale někdy by vám to mohlo pomoci.
Pamatuji si, že loni jsem byl u testu a pár minut po něm mi už jeden můj student psal zoufalou zprávu na FB: „Slyšel jsem, že to byla samá histologie a embryologie“… kouknul jsem se na ten test a byly tam dvě schémata z histologie a dvě z embryologie… tolik k šíření hrůzy a děsu před zkouškami… ano! dáváme tam histologii a embryologii. ano! je to obvykle oblast, kde je nejvíce chyb… ale to prostě není tím, že by ta schémata byla těžká… jsou normální… ale prostě je to na konci a většina studentů na to kašle… a my to víme… a proto to tam je… tak na to nekašlete… ale opravdu tam dáváme těch schémat jen pár… nebojte, nebude to jen z histologie a embryologie.

Jak udělat u testu co nejméně chyb:
Nejvíce chyb naděláte tím, že si ten obrázek prostě neprohlédnete celý! Vidíte šipku a strukturu a hned píšete… pak se stávají takové věci, že na pohledu do pánve napíše polovina studentů místo vejcovodu arcus palatoglossus, místo fossa navicularis penis napíšete středouší (i když to zrovna netuším, jak na to dotyčný přišel)… zkuste se prvních 5 vteřin testu věnovat celému obrázku – ujistěte se, že víte, kde jste (ne vždy je to rektum), co je vpředu, vzadu, vlevo, vpravo, nahoře dole… a pak se teprve zaměřte na šipku. Navíc často jsou v rozích slidů třeba pomůcky, které vás navedou (např. u řezu třeba schéma, kudy je řez vedený, nebo různé doplňující texty).
S oblibou dávám do testů během semestru (do zkouškového bych si to nedovolil, nebojte) obrázek schématu n.trigeminus, kde ten nerv není žlutý, ale červený… a když dám šipku na n.alveolaris inferior, naprostá většina lidí napíše, že je to arterie… přitom kdyby se na ten obrázek podívali, viděli by, že ta „arterie“ jde z velkého ganglia… prostě se moc zaměřují na místo šipky… jako říkám! ve zkouškovém testu nikdo nic nebude přebarvovat (teda, jak jsem zjistil, dosud jsem to dělal jen já a já vám slibuju, že jsme do zkouškových testů nic nepřebarvoval)… ale berte to jako ukázku a zeptejte se sami sebe, jestli byste taky naletěli nebo ne…
Pokud nevíte, tak nepište do testu více možností, abychom si vybrali… to nefunguje, věřte mi… Když už si nechcete tipnout, tak si řádek proškrtněte… pokud to neuděláte, lehce se vám stane, že to posunete… my to jako chápeme a snažíme se to brát v úvahu… ale je to pitomé, ne?
Snažte se psát co nepřesnější názvy. Nemám na mysli zkratky… ty používejte… jako a. pro arterii a atp. ale pokud tam máte třeba rtg zápěstí a šipku na výběžek na dist.ulně, tak když napíšete jen „proc.styloideus“, není to přesné, protože ty jsou na tom obrázku dva… jeden na ulně a jeden na radiu… proto je lepší napsat „proc. styloideus ulnae“… neříkám, že vám to první neuznáme… ale sami uznáte, že prostě přesné to není…
Pokud je obrázek šíleně složitý, je nutné si na něm najít nějaké známé struktury a tvary a podle nich se orientovat… ale to je zas k té mé první poznámce.

Už mě nenapadá žádná další moudrost. Tak vám už jen popřeju hodně štěstí.
Jirka Beneš

Materiály ke stažení předmětu anatomie

Zpět na Přehled studijních předmětů