Trojitý úder – Katastrofální chirurgické nadšení

Před časem mi přišla pod ruku kniha ( medicínského charakteru), kterou jsem četl myslím někdy ve druháku.
Pakliže již máte plné zuby skript a chcete zakousnout něco jiného, tady je jedna kapitolka jako závdavek.
V mém případě nemůže jít o nic jiného, než o chirurgickou lapálii 🙂

Katastrofální chirurgické nadšení

Robert Liston byl s nožem nejrychlejší na celém West Endu. Dokázal amputovat nohu za dvě a půl minuty.
Žil ve 40. letech 19. století v Clifford Street č.5, hned u Bond Street v Mayfairu. Jeho dvoupatrový dům s vysokými okny v přízemí, elegantním spirálovým dubovým schodištěm a škrabadlem na boty stojí nyní naproti klubu, kde vymysleli koktejl zvaný Buckův lomcovák.

Liston byl nenapravitelný čilouš, dokonce i na chirurga. Opovrhoval kočáry, navštěvoval své pacienty koňmo a miloval honitbu. Díky své reputaci bleskurychlého čaroděje měl v čekárně tak narváno, že komorník musel neustále obcházet a doplňovat karafu s madeirou a krabici s piškoty. Anestezie byla tehdy něco neznámého – mohli jste si vybrat, jestli se dáte přivést do bezvědomí opiem a nebo rumem, anebo jestli se zakousnete do hadrem obaleného kolíku – a v chirurgii šlo o to, čím rychleji, tím méně bolesti.

Měřil metr pětaosmdesát a operoval v lahvově zeleném kabátě a gumových holínkách. Přeskakoval jako při souboji zkrvavená prkna, na nichž leželi ve mdlobách a zborceni potem jeho připoutaní pacienti, a volal : „ Měřte mi čas, pánové, měřte mi čas !“ na studenty, kteří civěli s kapesními hodinkami přes železné zábradlí galerie. Všichni přísahali, že první záblesk jeho nože byl následován zvukem pilky na kost tak rychle, že světlo a zvuk jako by splynuly v jedno. Aby měl ruce volné, držel zkrvavený nůž mezi zuby.
Liston vymyslel průhlednou želatinovou náplast, arteriální kleště zvané „buldok“, a dlahu na nohu, která se používala ještě za druhé světové války. Byl synem skotského kněze, medicínu vystudoval v Edinburghu, stal se prvním „velkým anatomem Severu“ v Blackwood’ Magazine a nadšeně se o něm šuškalo, že “křísí” vlastní mrtvoly.

Byl to prudký, drsný, hádavý člověk, bez výjimky dobročinný vůči chudým a něžný k nemocným, nemožně marnivý a strašlivě nepopulární mezi kolegy z řad chirurgů v Edinburghském královském špitále. S chutí úspěšně operoval v páchnoucích příbytcích na Grassmarket a Lawnmarket pacienty, které oni odmítli jakožto beznadějně nevyléčitelné. Spikli se, aby ho vyloučili ze svých řad, poslali ho do vyhnanství na jih, kde se stal profesorem chirurgie v Universitní fakultní nemocnici v Londýně a získal celé jmění.
Byl to právě Liston, kdo provedl 21. prosince 1846 první operaci pod anestezií v Evropě.

Poznamenal jediné : „Kam se na tenhle yankejskej vynález hrabe hypnoza“.

Noha dopadla do pilin v kbelíku po dvou a půl minutách, ale jeho talent pro chirurgickou bleskurychlost už vyšel z mody.

Listonův čtvrtý nejslavnější případ

Liston odstranil za 4 minuty dvaadvacetikilový nádor šourku, který musel jeho majitel vozit s sebou na trakaři.

Listonův třetí nejslavnější případ
Debata s domácím chirurgem. Je ten rudý, pulsující nádor na chlapečkově krku obyčejný kožní absces? A nebo nebezpečné aneurysma krční tepny?
„Pchá!“ zvolal Liston netrpělivě. „Kdo kdy slyšel o aneurysmatu u tak malého kluka ? “. Záblesk nože z kapsičky u vesty a řez. Konstatování domácího lékaře : „Vystříkla tepenná krev a chlapec padl.“ Pacient zemřel ale tepna žije – v patologickém muzeu Universitní fakultní nemocnice, vzorek č. 1256.

Listonův druhý nejslavnější případ
Amputoval nohu za dvě a pul minut, avšak ve svém nadšení k tomu přibral ještě pacientova varlata.

Listonův vůbec nejslavnější případ
Amputoval nohu rychleji než za dvě a půl minuty (amuptace trvá průměrnému chirurgovi cca 30 min). Pacient poté zemřel na lůžkovém oddělení na nemocniční gangrenu, což se za oněch předlisteriánských časů obvykle stávalo.

Kromě toho amputoval též prsty svého mladého asistenta (který poté zemřel na lůžkovém oddělení na nemocniční gangrenu, což se za oněch předlisteriánských časů obvykle stávalo). Proťal rovněž šosy kabátu důstojného přihlížejícího chirurga, kterého tak vydělila představa nože, pronikajícího mu do útrob, že na místě padl mrtev k zemi.
Je to jedná operace v dějinách medicíny s 300% smrtností.

Přepsáno z knihy : Richard Gordon : Medicínské katastrofy, nakladatelství BARONET 1997




kchrz
About kchrz 251 Článků
Administrátor LF1.CZ Kontakt: kchrz@seznam.cz

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*