
Oficiální info:
Stáž začíná v 8:00 v přednáškové místnosti III. interní kliniky. Druhý a třetí týden jsou přednášky v Charvátově sálu. Končí se cca v 9:30 a v 10:00 začíná stáž. Na každém oddělení se stážuje dvakrát. Skupinky na stáže si vytvoříte sami. Prezenční papír nosíte sebou. Každý den dostanete jeden podpis za přednášku a jeden za stáž. Povolený je jeden den absence, dva podpisy. Dva dny jsou povoleny po omluvě. Problémy s lektory nedělali. Plášť a stetoskop si můžete nechat v skřínce na chodbě. Klíč dostanete proti ISICu na vrátnici. Přezuvky potřebujete pouze na stáž na metabolické jednotce. Na endokrinologii se píše vstupní i výstupní test. Vstupní test píšete doma na moodlu spolu s googlem, knihou, spolubydlící. Výstupní test píšete v Charvátově sálu při kruhovým stolku spolu s dalšími třemi či čtyřmi spolužáky.
Realita:
Fakt potřebujeme dvě přednášky z obezitologie, čtyři přednášky o diabetu a přednášku o kouření? Tohle není jenom řečnická otázka. Jsem přesvědčena, že existuje jen jedna správná odpověď. Prezenci dostanete na konci přednášky. Někdy jsme končilo v 9:30, jindy v 10:00.
Stáže jsou zajímavé. Dokonce se pravidelně stalo, že nás nějaký doktor čekal. Většinou to byli starší zkušenější doktoři. Tvářili se, že o nás mají zájem. Rozdělili jsme se do menších skupinek (jenom po 4 lidech) a dostali jsme jednoho pacienta. Pak to vypadalo klasicky interně, sáhodlouhá anamnéza s cíleným vyšetřením podle obtíží a pak jsme pacienty rozebírali s doktorem. Malá rada pro ty, kteří mívají super nápady: Není vhodné, když se tři hubení medici naráz postaví na váhu pro pacienty, protože je ta váha dost velká na to, aby se tam spolu vecpali. Pacienti s metabolickými problémy se totiž zvyknou pohybovat po chodbě a pak to vypadá blbě. Pozitivum: většina morbidně obézních pacientů je ochotná bavit se, proč jsou morbidně obézní a někteří dokonce vědí, že to není kvůli štítné žláze.
Kolektivní zápočtový test je jenom formalitou.
Subjektivní závěr:
Přednášky jsou docela nudné, ale stáže jsou zajímavé. Pacienti mají kromě zdravotních problémů častokrát aj psychické problémy. Normální člověk se ke 200 kilogramům neprožere.
Buďte první kdo přidá komentář