Patologie

Patologie
Pathology word cloud concept

Patologie – co a jak?

Patologie je u nás na fakultě asi nejtěžší zkouška třeťáku. Je to však nejen zajímavý předmět, ale i důležitý klinický obor, jak se můžete přesvědčit zde.

Jak probíhá výuka?

Výuka probíhá klasicky v podobě přednášek a praktik. Přednášky jsou dobrovolné, na které se často vyplatí chodit. Upozorní vás, na co si dát pozor a co je důležité. Sami však uznáte, na které přednášející, a jestli vůbec, se vám vyplatí chodit.

Praktika jsou jednou týdně, které mají vždy čtyři kruhy najednou, a jsou rozdělena na dvě části po 90 minutách. Jeden dvoukruh má nejdříve přednášku, kterou mají dohromady a vede ji jeden z jejich vyučujících. Druhý dvoukruh začíná mikroskopy, který už má ale každý kruh se svým vyučujícím zvlášť. Koukáte do mikroskopů na preparáty, které poté budete mít na konci roku k zápočtu, zároveň individuálně dle vyučujícího probíráte látku, píšete testy nebo jste zkoušeni. Jako dvoukruhy se střídáte, kdo bude začínat s mikroskopy a kdo s přednáškou. Tedy vždy jednou za čtrnáct dní budete mít vždy to stejné.

Pokud je možnost, tak vás v době mikroskopů vezme vyučující na pitevnu. Na tu se dostanete v průběhu semestru jen párkrát, záleží na vyučujícím a dnu, kdy máte praktika.

Výuka je oproti předchozím ročníkům hodně benevolentní, tak zkuste využít možnosti testů nebo zkoušení od vyučujících už v zimním semestru. Ať se průběžně sami donutíte alespoň trochu učit, a zároveň ať máte zpětnou vazbu, že vaše důležité se shoduje s tím, co považují za důležité zkoušející.

Odkud se učit?

Z české literatury jsou dvě knížky od profesora Povýšila, které jsou i ústavem doporučované. Dále můžete využít starších knížek od Bednáře, případně k opakování i Patologie (pro bakaláře) od Stříteského. Pro fanoušky anglické literatury jsou to naopak Basic Pathology od Robbinse a Pathology Secrets od Damjanova. Mají oproti českým knížkám přehledné obrázky a schémata, která pomůžou k zapamatování.

Prezentace z přednášek a praktik je také dobré využít, často tam najdete stručně a výstižně popsané informace, které jsou v knížce na několika stránkách. Zároveň obsahují i novější informace, knížky byly přeci jen vydány už před pár lety.

Co se vypracovaných otázek týče, tak jsou velmi kvalitně vypracované otázky od Kuby Holešovského, což jsou výpisky zejména z knížek od Povýšila. Určitě se koukněte i na stručně vypracované otázky (obecná a speciální patologie), kde najdete zdůrazněné právě věci, které chce jeden obávaný zkoušející. Pomůžou i shrnout složité otázky krátce, aby také obsahovaly vše důležité. 

Medici Boni (2. LF) vypracovali jako na mikrobiologii kvalitní zápisky i na patologii. Vycházejí hodně z Robbinse, mají své mouchy, ale hodně studentů nejen z 2. lékařské je využívá, tak to můžete využít jako další zdroj. Hezké obrázky a schémátka included.

Dále je určitě dobré využívat výhody naší moderní doby – internetu. Koukejte na obrázky, videa a schémata, čím víc smyslů zapojíte, tím si to lépe zapamatujete. Skvělý kanál na YouTube věnovaný patologii je Osmosis.

Jak na zápočet?

Zápočet dostanete za docházku a za průběžné testy / zkoušení dle vyučujícího. V letním semestru potom i za závěrečné poznávání mikroskopických preparátů. Na to můžete využít poznávačku zde, případně vypracované rigorózní preparáty, které i zde najdete ke stažení.

Na preparáty se můžete jít podívat ke konci roku na ústav, případně je procházet jen v digitální podobě. Pokud máte dobré základy z histologie, tak stačí při nejmenším 1-2 dny učení, ideální je necelý týden a postupně si je procházet.

Jak dlouho se učit na zkoušku?

Je to hodně individuální, ale nejlépe průběžně přes rok a potom minimálně měsíc před zkouškou. Ideálně však dva až tři měsíce, pokud chcete mít klid a zároveň čas i na nepatologické povinnosti a radosti. Stihnout si to nejen jednou projít, ale i vše zopakovat.

Kdy jít na zkoušku?

Na patologii se vypisují termíny již na 14. výukový týden, kterých když využijete, můžete mít za odměnu krásně dlouhé prázdniny. Určitě je doporučováno jít na zkoušku co nejdříve, ať už chcete mít brzy hotovo, anebo v případě neúspěchu na 1. pokusu budete muset opakovat, hodí se více času na zopakování a zvládnutí zbylých dvou zkoušek.

Na předtermínech jsou stejní vyučující jako o zkouškovém a jsou i stejně přísní / hodní. Jděte na zkoušku, až uznáte za vhodné vy sami.

Na otázku jestli chcete dříve na patologii nebo patofyziologii si musíte odpovědět sami dle toho, co je vám bližší a jak se vám podaří přihlásit na termíny. U nás na fakultě je patologie „ta těžší“ zkouška, proto ji chce mít většina studentů dříve za sebou. Termíny jsou však omezené a preference rozdílné, někdo chce mít naopak to nejtěžší nakonec.

Jak to kvanto zvládnout?

  1. Učte se podle Tips&Tricks od paní profesorky Duškové. Začít definicí, klasifikací, výskytem, klinickým obrazem, makroskopií, jakým vyšetřením nemoc diagnostikujete, jak se choroba může vyvinout a zkomplikovat a jaký je způsob hojení. Mikroskopii se učte až nakonec, něco je ale nutné znát (př. hyalinní blanky v plicích při ARDS, vývoj infarktu myokardu atd.).
  2. Naučte se pořádně obecku. Nejen že k ní kdykoliv můžete sklouznout, ale taky ji můžete využít u všech otázek ze specky, když budete mít zrovna slabší chvilku.
  3. Nenechte se pohltit detaily, učte se základy a ty si opakujte, ať ke všemu víte ty zásadní fakta. Udělejte si kartičky nebo se vracejte k otázkám po dodělání systému, je to jedno. Najděte si svůj systém a opakujte si průběžně. Potom až nabalujte detaily. Na zkoušce chápou, že z vás po roce nebudou patologové, co v mikroskopu poznají vše. Na to je postgraduální studium. Vy byste měli ale umět vysvětlit, proč a jak jednotlivé nemoci vznikají, jak se projevují a jak vypadají. To, co jako budoucí lékaři potřebujete znát.
  4. Učte se v souvislostech a přemýšlejte u toho. Na zkoušce si sice vytáhnete jeden triplet, ale v lidském tělu je vše tak krásně propojené se vším, že jednoduše při zkoušce zajdete do témat ze všech systémů.
  5. Učte se podle vašeho plánu a nenechte se znervóznit okolím. Neporovnávejte se a raději se učte. Každý se učí jiným stylem a jinak rychle.

Je toho opravdu hodně. Ze začátku se zdá, že je to nenaučitelné, ale až si vše projdete a zopakujete, tak jděte na zkoušku. Se suverénním pocitem, že vše bez problému umíte, na takovou velkou zkoušku nepůjdete. I ti nejchytřejší tvrďáci se před zkouškou modlí za štěstí na otázky.

Na závěr bych chtěla zmínit, ať studium nepodceníte a začnete včas. Nejen, že je zkouška těžká, ale zároveň pokud se učivo dobře naučíte, budete z toho těžit celý následující rok ve čtvrťáku. Hodně toho se znalostmi z patologie, patofyziologie a obou propedeutik vymyslíte. Taky si tu cestu ale užijte, rozložte si to učení a nestresujte se tolik. Pořád je to „jen“ zkouška. Hodně štěstí, zdaru a sil!


Materiály k předmětu

Patologie Barvení preparátu
Patologie Obecná patologie - z různých zdrojů
Patologie Patologie nádorů - z různých zdrojů
Patologie Speciální patologie - z různých zdrojů
Patologie Patologie-(přednáškyZS+jiné pomůcky)
Patologie Rigorozní histologické preparáty - popis
Patologie Komplentně vypracovaná patologie
Patologie Patologie ledvin
Patologie Patologe kůže - zpracovaná otázka ve wordu
Patologie Patologe kůže - zpracovaná otázka ve wordu
Patologie Dekubitus
Patologie Svalová atrofie, dystrofie a myopatie
Patologie Typy myositid
Patologie Patologie kůže i s obrázky
Patologie Slovníček patologických pojmů
Patologie Vypracované otázky z patologie, nekompletní
Patologie Obecná patologie, komplexně vypracované otázky
Patologie Speciální patologie, komplexně vypracované otázky
Patologie Vypracované histopatologické preparáty k zápočtu
Patologie Obecná patologie, vypracované otázky stručně
Patologie Speciální patologie, vypracované otázky stručně

Rozcestník studijních předmětů




Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*