Biologie a genetika 2

Genetika

V zimním semestru druhého ročníku je genetika zakončená zkouškou – je to jediná zkouška v tomto zkouškovém období, jak teda na ní, aby i na ty hory zbyl čas?

Koncepce výuky je úplně stejná jako v prváku – čiže jednou týdně přednáška, jednou týdně tříhodinová praktika v rotundě a tři testy – po jejich úspěšném napsání dostanete zápočet do indexu a můžete směle ke zkoušce!

ZKOUŠKA samotná sestává ze dvou částí – první je PÍSEMNÝ TEST – opět vynesené varianty (alespoň Jarda Kotlas se dušoval, že je psali už naši rodiče a ještě naše děti je psát budou, tak snad nebudou na Ústavu moc kreativní). Test obsahoval 15 úloh – mix známý z testů z praktik – krevní skupiny, vazba, CHW rovnováha, přepis vlákna DNA + vliv mutace (missense, nonsense, silent), klasické malování rodokmenů, vazebná analýza, chromosomální aberace, GvHR, HLA haplotypy a obrázek karyotypu, kde máte určit, o jakou “jeblost” se jedná.

Za každou CELOU SPRÁVNĚ VYŘEŠENOU ÚLOHU získáváte bod – žádné půlbody! Bacha si na to dejte hlavně u kroužkovacích otázek, v takovém případě vás jedna jediná blbě ne/zakroužkovaná odpověď stojí bod. Pro postup k ústní zkoušce potřebujete DESET BODŮ.

Z vlastní zkušenosti doporučuju si vynesené testy aspoň projít, na test máte asi hodinu, takže pokud budete vědět “jak na věc”, je to docela dost času.

Co se týče ÚSTNÍ ČÁSTI, platí (jako u všech zkoušek), že nikdy nemůžete umět víc, než umí zkoušející, čímž se ovšem neuklidňujte a aspoň dva týdny (pokud jste si nějaký pojem odnesli z výuky přes rok) genetice dejte. Zároveň nevěřte “obecně pravdivým” zvěstem o malignosti jednotlivých zkoušejících – jejich nálada se mění den ode dne (možná student od studenta) a když na zkoušce umíte, nikdo Vás nevyhodí. Potvrzuji, že na Ústavu genetiky není nikdo, jehož jediný smysl života by byl dokazovat medikům, že opravdu umí genetiku líp!

Ze všech asi 130 otázek si taháte tři, o kterých si pak povídáte se zkoušejícím. Zkouší v podstatě asi všichni, včetně paní přednostky. I já jsem šla na zkoušku vybavená hrůzou z ní a byla jsem mile překvapená, že, ač se paní docentka opravdu neusmívala, zkouška byla férová a nechtělo se po mě víc, než dokázat, že se dokážu orientovat v základech genetiky (až jsem se po třech týdnech křeče nad knížkou divila, že se mě ptá na něco tak primitivního, jako je backcross Usmívající se)

Z ČEHO SE UČIT?
… to je vždycky hodně ošemetná otázka. Základem jsou od letoška nově třídílná skripta LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE A GENETIKA od Berty Otové a Aleše Panczaka. Konečně (po sto letech slibování 🙂 ) je tedy na světě ucelená řada skript.

Tyhle skripta doplňujte trojdílnými skripty KAPITOLY Z LÉKAŘSKÉ BIOLOGIE A GENETIKY – znám lidi, kteří na ně nedají dopustit, podle mě není nutné si je kupovat, spíš je stáhněte a najděte si v nich jen některé kapitoly. Pravděpodobně ale budete vyučujícími upozorněni, že některá témata nemusí být aktuální.Sami přijdete na to, co Vám bude vyhovovat.

Mně se osvědčilo číst skripta a k tomu vypracované otázky, které běhají po internetu a jsou vesměs psaná z Kapitol. Diagnostiku jsem doplňovala z knížky ZÁKLADY LÉKAŘSKÉ GENETIKY, kterou často na cvikách ukazuje i doc. Korabečná, a která je podle mě skvělá, ale jako materiál na zkoušku určitě nestačí! Spíš se bude hodit do čtvrťáku. A pocítíte-li během studia ke genetice zvláštní náklonnost, báječná je i KLINICKÁ GENETIKA, ale to už je čtení trošku na delší lokte a vědomostí je tam na naší zkoušku možná až moc. Kdyby se Vám přeci jen zalíbila, šetřete, dá se v pohodě stáhnout 🙂

Summa summarum, po Vánocích je to trochu blbý, zápočet z fyziologie obvykle děsí víc než genetika, která není prerekvizita a v podstatě jí můžete dělat i ve třeťáku. ALE opravdu doporučuju se na ní úplně nevybodnout, udělat genetiku co nejdřív (nebo jí aspoň udělat!) a pak vyrazit na hory čerpat síly na dvě velký zkoušky v létě. Nechávat genetiku na léto je totiž ta největší blbost, co můžete udělat! V létě na ní opravdu čas nebude (a když bude, nebudou síly).
Zlomte vaz! 🙂




Rozárka
About Rozárka 11 Článků
Medička 1.LF, věčný romantik milující Clauda Moneta, Antonína Dvořáka, Hercula Poirota, lidi, co si na nic nehrají a vodní meloun.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*